Brexit
Na světě pravděpodobně není nikdo, kdo by nikdy neslyšel slovo Brexit (spojení slov „Británie“ a „exit“). Všechna média neustále komentují Brexit a jak ovlivňuje Spojené království.
Země měla podle plánu vystoupit z EU 29. března 2019. Loni na podzim, po měsících jednání, se Londýn a Brusel dohodli na návrhu prohlášení o svých budoucích vztazích po brexitu. Než dohoda vstoupí v platnost, musí ji však ratifikovat parlamenty EU a Spojeného království. Dne 29. ledna 2019 britský parlament hlasoval o sedmi pozměňovacích návrzích souvisejících s dohodou o vystoupení a podařilo se mu přijmout pouze jeden pozměňovací návrh.
Dolní sněmovna nařídila Therese Mayové, aby od Evropské unie získala nové znění irské pojistky. Londýnským politikům se nelíbilo, že by Severní Irsko zůstalo v celní unii s EU.
Hnutí žlutých vest
Francie také nedávno čelila politickým nepokojům. Žluté vesty protestovaly proti reformám prezidenta Emanuela Macrona. Protesty se konaly nejen v Paříži, ale i v dalších městech. Zpočátku se žluté vesty spojily, aby demonstrovaly proti prudkému růstu daní z nafty. Nyní požadují radikálnější opatření, např. rezignaci prezidenta. Zůstávají neoblomní navzdory veškerému úsilí Emmanuela Macrona o zmírnění problému. Například oznámil snížení daní a zvýšení minimální mzdy. Taková opatření by v roce 2019 stála rozpočet země téměř 10 miliard eur, což by mělo za následek rozpočtový deficit ve výši 3 %, což je nad limitem Evropské komise.
Evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici objasnil, že v případě výkyvů ve francouzském rozpočtu bude EU trpělivější.
Evropská centrální banka
Evropská centrální banka oznámila ukončení svého masivního programu nákupu dluhopisů v hodnotě 2,6 bilionu eur. Toto opatření pomohlo eurozóně vymanit se z dluhové krize. Předpokládá se, že rozhodnutí centrální banky ukončit QE po téměř čtyřech letech bude symbolizovat konec politiky krizového období v eurozóně navzdory obtížím, kterým dnes region čelí.
Prezident ECB uznal, že tlak na snižování spotřebitelských cen může pokračovat, a k jeho posílení budou zapotřebí další stimulační opatření. Míra HDP by měla letos zpomalit z 1,8 % na 1,7 % a inflace z 1,7 % na 1,6 %.
Kosovský konflikt
Poslanci parlamentu samozvané Republiky Kosovo předali řadu návrhů na transformaci kosovských bezpečnostních sil (SBC) na plnohodnotné ozbrojené síly.
Po těchto opatřeních se očekává, že ozbrojené síly Prištiny dosáhnou 5 tisíc aktivních vojáků a 3 tisíc záložníků. Vláda plánuje během tří let utratit 300 milionů eur na vybavení a výcvik své nově založené kosovské armády.
Srbsko neuznalo nezávislost Kosova. Prezident Srbska Aleksandr Vučič vyjádřil naději, že nedojde k dalšímu ozbrojenému konfliktu v Kosovu a Metohiji.
O současné situaci uvažuje i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Domnívá se, že tento konflikt ohrožuje bezpečnost srbského lidu v Kosovu a Metohiji a bezpečnost Srbska, jakož i mír a stabilitu v regionu.
Orgán samozvané republiky dříve zavedl celní sazbu 100 % na zboží vyrobené v Srbsku.
Anexe Krymu Ruskou federací
Ozbrojený konflikt na východní Ukrajině trvá téměř pět let. Během této doby došlo k mnoha pokusům obvinit Rusko ze zahájení konfliktu a označit jej za agresora. Poslední pokus byl v listopadu 2018, kdy dvě válečné lodě a remorkér ukrajinského námořnictva - „Berdyansk“, „Nikopol“ a „Yana Kapu“ nelegálně překročily hranici Ruska, vstoupily do dočasně uzavřených vod teritoriálního moře Ruské federace a začaly plout z Černého moře do Kerčského průlivu. Podle tiskové služby krymské hraniční kontroly FSB nebyly podány žádné žádosti o průjezd těchto lodí. Nebezpečné manévrování a neposlušnost oprávněným požadavkům ruských úřadů přinutily ruské hlídkové lodě použít zbraně k jejich zastavení a zadržení plavidel.
Evropská unie podpořila Ukrajinu a odsoudila kroky Ruska.