Celosvětový ropný trh je momentálně ohledně cen ropy v příštím roce optimistický. Růst cen ropy ani pokles produkce v řadě zemí nebrání pozitivnímu přístupu. Mnoho analytiků se domnívá, že v roce 2019 by mohla cena surového Brentu dosáhnout 70 nebo 80 USD za barel. Mnoho odborníků ale nevidí důvod k výraznému růstu cen. Navrhují vzpomenout si na několik velkých propadů ropného trhu, a poučit se tak z minulosti.
Propad cen ropy v letech 1985–1986
Nadprodukci ropy v 80. letech 20. století způsobil pokles poptávky po nerostných surovinách. Příčinou bylo zvýšení cen kvůli ropnému embargu z roku 1973 a islámské revoluci v Íránu v roce 1979. V roce 1980 dosáhly ceny ropy na globálním trhu 35 USD za barel a o šest let později klesly na 10 USD za barel. Situaci zapříčinily země mimo OPEC, které aktivně zvyšovaly svou produkci. Země kartelu, které bránily svůj podíl na trhu, přitom také zvyšovaly svou produkci. To způsobilo nadprodukci a další propad cen ropy.
Propad cen ropy v letech 1990–1991
Jak uvádějí odborníci, Irák v roce 1990 napadl Kuvajt, a ceny ropy tak prudce stouply z 15 na 41,15 USD za barel. Po zásahu Spojených států a spojenců při operaci Pouštní bouře, která vyústila v odchod iráckých vojsk z Kuvajtu, ceny ropy v únoru 1991 znovu klesly na 17–18 USD za barel.
Propad cen ropy v letech 2008–2009
Toto období bylo pro celosvětové hospodářství bodem obratu. V prvních 6 měsících roku 2008 stoupla cena surové ropy značek WTI a Brent téměř o 50 %. Zůstala na rekordním maximu 140–145 USD za barel. Komoditní burzy začaly s odprodejem aktiv, který skončil propadem cen. Ten se časově shodoval s šokujícím bankrotem banky Lehman Brothers. V září 2008 došlo k prudkému poklesu cen ropy. Pak přišlo období stagnace a ropa se dala koupit za 30–35 USD za barel. V lednu 2009 ceny ropy opět prudce stouply.
Propad cen ropy v letech 2014–2015
Odborníci se domnívají, že hlavní příčinou poklesu cen ropy v roce 2014 byl významný převis suroviny na trhu. V této situaci mnoho analytiků načrtlo paralelu s krizí z let 1985–1986. Připomeňme, že přední země OPECu, například Saúdská Arábie, dlouho před kolapsem aktivně zvyšovaly svou produkci ropy a ropu ve velkém prodávaly. Nezávislí producenti ropy přitom taky rekordně navýšili objem své produkce. Nadprodukce následně způsobila výrazný pokles poptávky.