Od nepaměti se ženy z celého světa snaží zkrášlovat nejen kosmetikou, ale i šperky. Moderní ženy nacházejí rozličné druhy šperků téměř všude. I ženy, které žily dlouho před námi, hledaly možnosti, jak se zalíbit. Pojďme se projít cestou paměti šperků a objevit 7 nejstarších kousků na světě.
Šperky neandrtálců z Chorvatska
Archeologům, kteří dělali vykopávky v chorvatských jeskyních, se podařilo zjistit, že neandrtálci se před 130 000 lety naučili vyrábět šperky – dlouho předtím, než toto umění ovládli naši cromagnonští předkové. Vědci vykopali nejen oštěpy, ruční sekery a nejrůznější pracovní pomůcky a nástroje, ale i cosi jako šperky z drápů mořských orlů, agresivních dravých ptáků, kteří byli v chorvatských horách poměrně vzácní.
Soudě podle stáří drápů jsou tyto náhrdelníky nejstarší ukázkou šperků, které neandrtálci vyrobili.
Korálky z ulit hlemýždě Nassaria
Přívěsek z ulit mořského šneka Nassaria je dalším z nejstarších šperků na světě. V létě roku 2017 se týmu archeologů na africkém kontinentu podařilo objevit třináct podobných výrobků z korálků, přičemž nejstarší byly nalezeny v Maroku a datovány na dobu přibližně před 80 000 lety.
Ulity mají otvory pro provázek a pozůstatky malby provedené červeným okrem. V současnosti jsou artefakty uchovávány na Oxfordské univerzitě.
Keňské korálky ze skořápek pštrosích vajec
Tyto náhrdelníky byly poprvé objeveny v Keni na místě Enkapune Ya Muto, v překladu Jeskyně soumraku. Toto místo na kopci Mau je považováno za archeologické naleziště z období svrchního paleolitu. Zde nalezená ozdoba z vrtaných skořápek pštrosích vajec je snad 40 000 let stará a patří k nejstarším na světě.
Podobné šperky byly nalezeny ve skalním úkrytu Diepkloof v Jižní Africe. Vědci odhafují, že jsou ještě starší – 70 až 75 000 let.
Kamenný náramek Denisovanů
V roce 2008 byl při vykopávkách v altajské oblasti Sibiře u několika lidských ostatků nalezen malý úlomek kosti. Vědci zpočátku nedokázali povahu daného artefaktu určit a oba úlomky s šířkou 2,7 cm a tloušťkou o něco méně než 1 cm zůstaly neobjasněny.
Až po mnoha testech angličtí vědci určili nejen to, že jde o náramek, ale i jeho stáří – nejméně 40 000 let.
Zlatý poklad z Varny
Pohřebiště ve Varně, náhodně objevené v roce 1972 v průmyslové části bulharského města Varna, je dnes považováno za jednu z nejdůležitějších archeologických památek prehistorické Evropy. Při stavebních pracích našli pracovníci v rypadle bagru několik zářivých předmětů. Ukázalo se, že jde o zlaté šperky a úlomky keramických výrobků.
Bylo objeveno celkem 294 hrobů, přes 3 000 zlatých předmětů o celkové hmotnosti přes 1 kg, různé měděné předměty, přes 600 kusů pálené hlíny (včetně pozlacených), kvalitní pazourkové a obsidiánové čepele a ozdoby z varnské nekropole 5. tisíciletí před naším letopočtem.
Sklo z Egypta
Egypt je střediskem jedné ze starověkých civilizací a pro moderní archeologii nevyčerpatelnou studnicí bohatství. Tradice, ve které neúnavně pokračovali egyptští zlatníci, přinesla Tutanchamonovu pohřební masku, bustu Nefertiti, zlatý vrchol pyramidy v Gíze a mnoho dalších pozoruhodností.
Podle archeologických zpráv byly šperky a drahé předměty ze skla v Egyptě vyrobeny téměř před 5 000 lety. Tehdy nosily šperky typu prsteny, náramky, náhrdelníky, čelenky, medailónky a mnoho dalších nejen ženy, ale i muži.
Mezopotámské šperky
Stejně jako v Egyptě, i v Mezopotámii měly klenoty v oblibě nejen ženy. Nosili je i muži a děti. Každý člen společnosti bez ohledu na třídu a rasu nosil ozdobné předměty nebo amulety, které na rozdíl od jiných starověkých civilizací nebyly jen atributem členů královské rodiny.
Výroba šperků v Mezopotámii byla na nejvyšší úrovni a vláda řemeslníky pracující s drahými kovy (zlato, měď, stříbro) a kameny (karneol, ledvinec a lazurit) regulovala.