Globální finanční krize, která před deseti lety zachvátila svět, nebyla pro přední ekonomy zbytečná. Pečlivě analyzovali situaci, aby pokud na ni znovu dojde, nebyli bezmocní. Podle odborníků nastanou podmínky pro finanční krizi a následnou globální recesi do roku 2020. Svědčí o tom řada rysů, kterým analytikové věnují pozornost.
Podle odborníků se dá za jeden z důležitých znaků blížící se krize považovat neudržitelná politika fiskálních stimulů. V současnosti zvyšuje roční tempo růstu USA nad 2 %. Odborníci se domnívají, že do roku 2020 stimul dojde a mírný fiskální odpor ho stáhne mírně pod 2 %.
Podle odborníků se dá za jeden z důležitých znaků blížící se krize považovat neudržitelná politika fiskálních stimulů. V současnosti zvyšuje roční tempo růstu USA nad 2 %. Odborníci se domnívají, že do roku 2020 stimul dojde a mírný fiskální odpor ho stáhne mírně pod 2 %. Další neodmyslitelnou známkou finančního kolapsu je „přehřátí“ americké ekonomiky a růst inflace nad klíčovou úroveň 2 %. To FEDu umožní do roku 2020 zvýšit sazby ze 2 na 3,5 %, tvrdí odborníci. Zároveň je možný i růst cen ropy, který přispívá k dalšímu inflačnímu tlaku. Přední světové banky pak budou při normalizaci měnové politiky následovat příkladu Federálního rezervního systému, což povede ke snížení globální likvidity a zvýšení tlaku na úrokové sazby.
Odborníci uvedli, že třetí známkou jsou obchodní konflikty Trumpovy administrativy se zeměmi EU, s Čínou a s Mexikem. Povedou ke zpomalení hospodářského růstu a k vyšší inflaci.
Čtvrtý signál blížící se finanční krize je ten, že americká politika bude dál zvyšovat stagnační tlak, a přiměje tak Fed ke zvyšování úrokových sazeb. Administrativa Bílého domu narušením dodavatelských řetězců omezí příchozí/odchozí investice a technologické převody. Odborníci předpovídají i zmenšení objemu investic do zelené ekonomiky.
Analytikové uvádějí jako pátý důležitý faktor, přispívající ke globální finanční krizi, zpomalování ekonomického růstu ve světě. Odborníci se domnívají, že čínská vláda bude muset svůj růst zpomalit, aby zvládla nadměrnou kapacitu a přehnané využívání úvěrů v ekonomice. Důsledky amerického protekcionismu a zpřísnění měnové politiky pocítí už tak křehké rozvíjející se trhy.
Šestým faktorem jsou negativní důsledky pomalého růstu, s kterými se bude evropská ekonomika potýkat. Odborníci jsou přesvědčeni, že země EU mohou kvůli zpřísnění měnové politiky velmi trpět. Nevylučují neudržitelný vývoj dluhu eurozóny, způsobený populistickým laděním Itálie. Vlivem problémů v eurozóně se pak prohloubí problémy ve vztahu vlád a bank, které drží veřejný dluh. Podle analytiků může nástup globální krize přinutit Itálii a další země opustit EU.
Sedmým znamením finanční krize jsou čím dál dražší úvěry s vysokým výnosem v USA. Poměr ceny a zisku bude 50 % nad historickým průměrem a státní dluhopisy budou příliš drahé. Korporátní půjčky v USA následně překonají historické maximum. Odborníci předpovídají, že komerční a rezidenční nemovitosti v zemi budou prudce stoupat a tento trend se rozšíří po celém světě.
Osmou známkou celosvětové krize 2020 je prudké zvýšení rizika nelikvidity a prodej na velmi nízkých cenách. Přispějí k nadměrnému vysokofrekvenčnímu obchodování. Ve výsledku se nástroje s pevným výnosem budou soustředit spíše na otevřených burzovních a specializovaných úvěrových fondech. Pokud jde o rozvíjející se trhy, mohou ztratit přístup k Fedu coby věřiteli.
Kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa se mohou stát devátou důležitou složkou nadcházejícího finančního kolapsu. Odborníci se domnívají, že šéf Bílého domu může zahájit vojenský konflikt s Íránem. Střet s Islámským státem může vést ke stagnační geopolitické explozi a způsobit globální recesi.
Výrazný nedostatek finančních prostředků, které většina zemí potřebuje, aby zabránila finančnímu kolapsu, je desátou známkou blížící se krize. Prostor pro fiskální stimuly je už omezil masivní veřejný dluh. Američtí zákonodárci omezili možnost Fedu poskytovat likviditu nebankovním a zahraničním finančním institucím s pasivy denominovanými v dolarech. V Evropě ztěžuje provádění reforem na úrovni EU a vytváření institucí pro boj proti další finanční krizi a kolapsu nástup populistických stran. Pokud poroste státní dluh, může být globální krize nakonec mnohem vážnější a delší než v roce 2008.