Požadavek na výkupné
Děje se to takto: do počítače oběti se dostane virus, který šifruje soubory; obětí se může stát kdokoli od běžného uživatele až po zaměstnance velké organizace. Podvodník pak za dešifrování dat požaduje výkupné ve virtuální měně. V červnu loňského roku tak jeden jihokorejský poskytovatel webových stránek zaplatil počítačovým zločincům přibližně 1 milion USD v BTC.
Falešné peněženky
Falešné bitcoinové peněženky mají zpravidla podobné názvy jako známé peněženky a používají jejich loga. Lákají zákazníky hlavně na slib větší anonymity transakcí. Jsou případy, kdy se falešným bitcoinovým peněženkám podařilo v převleku za skutečné peněženky proniknout i do obchodů s aplikacemi Apple a Android.
Pyramidy
Jejich tvůrci zneužívají touhu vlastníků kryptoměn zvýšit svůj kapitál. Proto jsou obchodníci vyzváni, aby provedli vklad a přilákáním nových investorů dosáhli vysokých příjmů, například 2–3 % za den. Toto schéma je příkladem tradiční pyramidy, která se navzdory skutečnosti, že její účastníci slíbený zisk za určité časové období dostanou, nakonec zhroutí.
Podvodníci ze sociálních sítí
V tomto případě se podvodníci uchylují k osvědčené cestě – uživatelům totiž nabízejí, že když převedou určitou částku v kryptoměně, získají několikanásobně víc. Ve snaze o realizaci tohoto schématu podvodníci nejednou vytvořili na sociálních sítích falešné účty slavných lidí a zveřejnili jejich jménem lákavé nabídky.
Útok 51 %
Ačkoli k tomu ještě nedošlo, je možné, aby se někteří hráči spikli a ovládli přes 50 % výpočetní kapacity bitcoinové sítě. Následně může selhat proces kontroly plateb a útočníci budou moci utratit tytéž prostředky dvakrát.