Tenis rychlejší než expres
Technická revoluce změnila i tak konzervativní sport, jakým je tenis, jehož pravidla se měnila naposledy v roce 1970.
V polovině 80. let 20. století byly hliníkové a dřevěné rakety nahrazeny odolnými a pružnými grafitovými. Přírodní struny byly nahrazeny mono strunami, tedy drátem s litým pevným jádrem. Rakety a struny se začaly vyrábět z odolného kevlarového materiálu, ze kterého se vyrábějí neprůstřelné vesty.
Stoupla rychlost hry. Rychlost podání tak přesáhla 200 km/h. Styl „podání a volej“ ztratil na významu, protože sportovci se nedokázali včas dostat k síti. Kvůli vyšší rychlosti stoupl i počet chyb rozhodčích, a tak jim dnes pomáhají počítače.
Místo rozhodčích „Fox“
Systém FOXTENN Top Real Precision (zkráceně Fox) tvoří 44 kamer, které pořídí 2 500 snímků za sekundu. Trajektorie letícího míče se tedy vypočítává na základě skutečných snímků, ne softwarového výpočtu místa kontaktu se zemí, jak to dělá elektronický systém „Falcon Eye“ (konkurent Foxu).
Fox dokáže určit souřadnice míčku s přesností na 3 mm a poskytnout statistické informace o samotných tenistech: rychlost běhu a úderu, trajektorii pohybu po kurtu atd. Díky 22 kamerám umístěným na úrovni země podél čar lze sledovat i skutečnou deformaci míče při kontaktu s kurtem.
Oficiální debut systému Fox proběhl 18. září 2017 na turnaji ATP v Metách.
Hokej: nyní ve formátu 3x3
Kompozitové hokejky, které se nyní v hokeji používají, umožňují hráčům posílat puk rychlostí 200 km/h. Moderní brusle oproti ukazatelům ze 70. let minulého století zdvojnásobily rychlost sportovců a jejich schopnost manévrovat.
Vyšší rychlost a kontaktnost hry přiměla NHL přijmout formát pětiminutových prodloužení 3 na 3, kdy z každého týmu hrají tři hokejisté.
Efektivita hry na „volném ledě“ výrazně stoupla, takže trestná střílení jsou vzácná. Tradiční formát 5 na 5 v základní hrací době ale ohrožen není.
Kriket. Motor pokroku
Během sportovních přenosů jsou fanouškům často pouštěny videopřehrávky, které rozhodčím pomáhají rozhodnout sporné situace. Mnoho lidí se mylně domnívá, že videopřehrávky byly poprvé zavedeny v basketbalu nebo v hokeji. Prvním sportem, který toto know-how vyzkoušel, byl ale kriket. Experiment byl vyhodnocen jako úspěšný a videopřehrávky začaly být využívány i v jiných sportech.
Mimochodem, softwarově-hardwarový systém Jestřábí oko, který dokáže simulovat trajektorii míčku, byl poprvé použit ne v tenise, ale v kriketu, a to 21. května 2001 během zápasu mezi Anglií a Pákistánem.
Zajímavost: hlavním vývojářem Jestřábího oka byl bývalý hráč kriketu Dr. Paul Hawkins.
Fotbal. Poslední z padlých
Pokrok se dotkl i fotbalu, a to díky uzákonění videopřehrávek v březnu 2016, které rozhodčím pomáhají při rozhodování ve čtyřech sporných situacích: u vstřelených gólů, vyloučení, penalt a určení hráče, který musí být potrestán. Poprvé byly videopřehrávky v tomto sportu použity během mistrovství světa klubů 14. prosince 2016.
Předtím, v roce 2012, testovali fotbaloví funkcionáři systém automatického určování gólů GoalRef: do míče byl nainstalován mikročip. Hráči si ale začali stěžovat, že měnil vlastnosti míče, a systém byl následně zrušen.
Dnes se při oficiálních zápasech FIFA používají systémy Jestřábí oko a Goal Control 4D. Při tréninku hráčů používá většina vysokorozpočtových profesionálních klubů sledovací systémy, které zobrazují technické a taktické činnosti a základní fyziologické ukazatele sportovců.
Plavání a rychlobruslení
Plavky LZR Racer v roce 2008 změnily celý svět plavání. „Laser Racer“ je mimořádně technologicky vyspělá voděodolná tkanina složená z propletených elastan-nylonových a polyuretanových vláken, která zajišťuje větší přísun kyslíku do svalů a udržuje tělo ve výhodnější hydrodynamické poloze.
Švy plavek jsou vyrobeny ultrazvukovým svařováním, které ještě víc snižuje odpor vzduchu. Plavky mají i stabilizátor polohy a speciální kompresní panely, které tělu dávají co nejoblejší tvar.
Na olympijských hrách v Pekingu v roce 2008 pomohly tyto „kouzelné plavky“ jednomu sportovci pokořit 23 světových rekordů. V roce 2009 byly proto uznány za „technologický doping“ a zakázány.
Nemenší pozornost je věnována dresům pro rychlobruslaře. Tvorba dokonalého dresu zabere spoustu času. Nejprve vědci vytvoří 3D kopii sportovce. Pak vytvoří jeho model ze skelného vlákna, na který navléknou kostýmy z různých textilií. Pak se konstrukce profoukne ve větrném tunelu, aby se určily materiály s nejnižším koeficientem odporu.
Curling
Smyslem tření ledu košťaty před kamenem v curlingu není zastrašit soupeře. Smyslem je úprava stavu ledu a tím lepší klouzání kamene po něm. V tomto ohledu přišli vývojáři s košťaty nové technologické generace. Umožňují led zahřívat účinněji než běžná košťata.
Poprvé tato košťata použil kanadský tým na olympiádě v roce 2010. Nové vybavení umožnilo týmu žen ohřát led o 2,6 stupně, zatímco běžná košťata dosáhnou výsledných 1,2 stupňů. Muži dokázali led ohřát o 3 stupně, kdežto s běžnými košťaty zvládnou 2,2 stupňů. Kanadské národní družstvo mužů ve výsledku získalo zlato a ženské družstvo stříbro.
Doping. Mlhavá budoucnost sportu
Každým rokem se zpřísňuje kontrola užívání stimulantů. Co se ale stane, když například tělo sportovců začne doping vytvářet?
Nejde o fikci, ale o genetické inženýrství. V současnosti je vyvíjen gen, který přirozeně zvyšuje počet červených krvinek v krvi člověka, jež jsou zodpovědné za transport kyslíku do buněk těla. A čím víc kyslíku ve svalech, tím vyšší rychlost.
Jaká je budoucnost sportu v éře biologické a genetické vědecko-technické revoluce? Futurologové prohlašují, že technologie člověka ze sportu postupně vytlačí. Ale nepředbíhejme událostem.