FX.co ★ Čtyři centrální banky s největším vlivem na globální finance

Federální rezervní systém USA

Nejmocnější centrální bankou je bezpochyby americký Federální rezervní systém. Tento finanční dozorový orgán byl založen 23. prosince 1913. Aktuálně má Federální rezervní systém status nezávislého federálního úřadu, který plní funkce centrální banky a vykonává centralizovaný dohled nad finančním systémem USA. Regulační orgán sestává z 12 federálních rezervních bank umístěných v amerických metropolích a dále ze 3 000 komerčních úvěrových institucí. Nejvyšším orgánem je Rada guvernérů, kterou jmenuje předseda. Federální výbor pro volný trh (FOMC) ovlivňuje měnovou politiku prostřednictvím hlasování. Existují také poradní sbory. Regulátor kromě dohledu nad finančním systémem USA ještě upravuje oficiální sazbu fondů. Výbor pro stanovení sazeb (FOMC) zasedá pravidelně osmkrát ročně. Někdy pořádá mimořádná zasedání, na kterých rozhoduje o změnách základní úrokové sazby. Hodnota sazby federálních fondů je velmi důležitá pro velké tvůrce trhu a podnikatele z celého světa. Americký Fed má dnes přímý vliv na světovou ekonomiku. Rozhodně udává tón světu financí. Kromě toho má americká centrální banka velký význam i pro globální finanční trhy.

Evropská centrální banka (ECB)

Za vlivný finanční regulační úřad v celosvětovém měřítku je považována i ECB, centrální banka eurozóny. Založena byla 1. června 1998. Její sídlo se nachází v německém Frankfurtu nad Mohanem. Mezi politiky ECB jsou zástupci zemí EU. Její základní kapitál vlastní coby akcionáři všech 27 centrálních bank členských států EU. Největší podíl drží Německo, následuje Francie, Itálie, Španělsko atd. K hlavním funkcím regulátora patří tvorba a realizace měnové politiky eurozóny, správa zlatých a devizových rezerv EU, emise jednotné evropské měny a kontrola úrokových sazeb. Kromě toho ECB řeší všechny záležitosti týkající se emisí hotovosti a provádí také úvěrovou politiku v zemích eurozóny. Evropský regulátor má k dispozici celou řadu nástrojů k řízení finančních trhů. Upravuje sazbu pro hlavní refinanční operace, provádí operace s cennými papíry, určuje standardy rezerv a reguluje zlaté rezervy v EU. Hlavním cílem ECB je zajistit stabilitu spotřebitelských cen v eurozóně.

Bank of England

Třetí vlivnou centrální bankou je Bank of England. Jde o banku a úvěrovou instituci vlády Spojeného království, která funguje jako centrální banka. Založena byla v roce 1694 jako soukromé vlastnictví akcionářů. Její kapitál v roce 1697 raketově vzrostl. Bank of England získala výhradní právo zpracovávat platby vlády. Později, v roce 1751, jí byla svěřena pravomoc spravovat veřejný dluh. V roce 1844 získala status britské centrální banky. V roce 1997 byl tomuto dozorovému orgánu udělen status nezávislé veřejné instituce s pravomocí provádět měnovou politiku. Primárním cílem Bank of England je zajišťovat finanční stabilitu Spojeného království. Reguluje hotovost v oběhu, stanovuje úrokové sazby a provádí měnovou politiku. Kromě toho poskytuje půjčky vládě a spravuje veřejné finance. Měnová politika Bank of England hraje klíčovou roli při podpoře domácí ekonomiky, pomáhá mírnit inflaci a podporuje hospodářský růst. Bank of England analyzuje ekonomické údaje, přijímá politická rozhodnutí a využívá svůj vliv v oblasti mezinárodních finančních vztahů. Britská centrální banka je členem Mezinárodního měnového fondu a podílí se na zefektivňování globálního finančního systému.

Bank of Japan

Čtveřici předních světových regulátorů uzavírá Bank of Japan. Její historie prošla několika významnými etapami. První banka v Japonsku byla založena v roce 1872. Později, v roce 1882, byla založena japonská centrální banka, která začala zodpovídat za emisi peněz a dohled nad finančními toky. V průběhu 20. století se v zemi rozvíjel bankovní systém. Centrální banka začala v letech 1945 až 1997 poskytovat úvěry podnikům. Liberální reformy z tohoto období podpořily národní bankovní systém, který se začlenil do systému celosvětového. V roce 1948 byl přijat nový legislativní rámec, který reguloval činnost japonských bank. Japonský bankovní systém patří dnes k největším na světě. Obsahuje nejrůznější typy bank, například komerční, družstevní a specializované. Bank of Japan hraje klíčovou roli při regulaci japonského bankovního systému a řízení měnové politiky. Zodpovídá za realizaci měnové politiky, stanovování úrokových sazeb a provádění operací na volném trhu. Zodpovídá také za vydávání a správu hotovosti v zemi a vykonává dohled nad komerčními bankami a dalšími finančními institucemi. Bank of Japan hraje hlavní roli v mezinárodních finančních vztazích. Spolupracuje s ostatními regulačními orgány a udržuje stabilitu globálního finančního systému.