Kolaps eurozóny
Mnoho analytiků před deseti lety spekulovalo o možném kolapsu eurozóny. Katalyzátorem jejich obav byly ekonomické problémy Řecka, které díky přísným opatřením (včetně snížení vkladů o 50 %, snížení důchodů o 70 % a míry nezaměstnanosti v pásmu 40–50 %) dokázalo zůstat v eurozóně. Problém postupem času ztrácel na významu, ale dnes odborníci a účastníci trhu diskusi na toto téma znovu rozvířili. Pozornost se přesunula ke státním dluhům evropských zemí, přičemž další obavy se týkají možného odchodu Španělska, Itálie a Francie z eurozóny. Pokud by k němu došlo, dolar by prudce posílil, což by doprovázel výrazný nárůst ceny zlata. Experti předpokládají, že státní dluhy by mohly být přepočítány na národní měny, což by se rovnalo neschopnosti splácet. Evropa by v tom případě čelila hluboké bankovní krizi, která by ohrozila životaschopnost klíčových finančních institucí v několika zemích eurozóny.
Problémy na světovém trhu s ropou
Země vyvážející ropu letos koordinovaně snižují produkci, jenže situace se může změnit. Některé se pokusily odklonit se ve vzájemném vypořádání od amerického dolaru a různou měrou se jim to podařilo. Dřívější spekulace některých analytiků o možné ztrátě statusu rezervní měny pro americkou měnu a odklonu od prodeje ropy výhradně za americké dolary se nenaplnily. Pokud jde o kvóty aliance OPEC+, mohou teoreticky nepříznivě ovlivňovat americkou ekonomiku, zvlášť v období před prezidentskými volbami. Řada odborníků argumentuje potřebou reformy OPEC+ a naznačuje, že současný systém hlasování v kartelu, který respektuje princip „jedna země, jeden hlas“, nemusí být nejspravedlivější. Návrhy na férovější přístup zahrnují distribuci hlasů adekvátně produkci nebo exportu. Je možné, že OPEC+ by jednou mohl takový způsob odhlasovat.
Nová pandemie
Před čtyřmi lety čelila světová ekonomika značné výzvě v podobě pandemie covidu-19. Důsledky pocítila výroba, reálný sektor i akciové trhy. S úmyslem zmírnit nepříznivé dopady covidu-19 se centrální banky po celém světě uchýlily k tiskařskému lisu. V době pandemie vítězili výrobci vakcín a léků. Navzdory dočasné úlevě ale někteří virologové předpovídají novou a vážnější pandemii. Při tomto scénáři se pravděpodobně zopakují předchozí fáze: zavedení nových karanténních omezení, lidské oběti, vývoj nových léků a vakcín a následný boj s nepříznivými následky pandemie. Globální obchod a finanční trhy mohou být tvrdě zasaženy. Přesto není důvod k zoufalství. Lidstvo může těžit ze zkušeností s bojem proti covidu-19. Světová ekonomika je ale dál snadno ovlivnitelná nástupem recese, prudkým růstem nezaměstnanosti a kolapsem akciových a komoditních trhů.
Islámské finanční centrum v Turecku
Turecko chce ve střednědobém horizontu vytvořit světové centrum islámských financí, jehož ústředním bodem bude Istanbul. Toto úsilí má podle očekávání získat širokou podporu většiny ze dvou miliard muslimů na celém světě. O realizaci plánu stojí podle analytiků zejména investoři z islámských zemí. Experti věří, že iniciativa směřuje k oživení Osmanské říše, byť v oblasti ekonomiky a financí. Příliv kapitálu z tradičních finančních center do Istanbulu vyvolá značné turbulence na světových finančních trzích. Ty pak, zvlášť na akciových trzích, budou mít – jak se očekává – tragické důsledky pro několik zemí a významné finanční instituce.
Tchaj-wan bude jablkem sváru mezi Čínou a USA
Potenciální vojenský konflikt mezi Čínou a USA, dvěma jadernými velmocemi, by mohl mít tragické následky. Tato situace by měla negativní dopad na globální ekonomiku a civilizaci jako celek. Moskva se nepochybně postaví na stranu Pekingu. Situace týkající se Číny, jednoho z hlavních věřitelů USA, je ale složitá. Analytici samozřejmě doufají ve vítězství zdravého rozumu a racionálního přístupu obou lídrů, který by zabránil dotlačení planety do jaderné války. Výsledek sporu mezi USA a Čínou nicméně přinese roztříštění světa na několik vojensko-ekonomických bloků.
Digitální technologie se stanou základem globálního trhu
Podle některých analytiků přejde svět obchodu v blízké budoucnosti na digitální technologie. Digitalizace se dnes aktivně využívá v nejrůznějších odvětvích. Mnoho zemí zavádí digitální měny, včetně těch národních (např. digitální euro a digitální rubl). V příštích letech bude digitální měnu používat dvacet největších ekonomik světa. V tom případě čekají svět financí, komodit a akciových trhů významné změny. Pozice dolaru a eura, stejně jako USA jako hlavního akciového trhu, bude zpochybněna.