Oslabení USD
Zvýšení klíčové sazby vedlo k poklesu dolaru. Ten klesl od začátku roku 2023 o 5 %. Oproti svým hlavním rivalům se také propadl o 15 %, čímž se odrazil od maxima z října 2022. Připomínáme, že v roce 2022 dolar poprvé za 20 let dosáhl parity s eurem. Poté vůči euru výrazně vzrostl. S dalším zvyšováním sazeb však americký dolar ztratil půdu pod nohama. Dokázal se sice vzpamatovat, jeho rally je však obvykle krátkodobá.
Zvýšení úrokových nákladů státního dluhu
Zvýšení úrokové sazby Fedu vedlo k nárůstu plateb na dluhopisy FICO. Výsledek byl katastrofální. Nastaly tzv. „runy na banku,“ například Silicon Valley Bank (SVB). Americké úřady dnes utrácejí více na splátky úroků ze státního dluhu než na sociální projekty. Podle předběžných prognóz v blízké budoucnosti náklady na obsluhu státního dluhu USA převýší výdaje na obranu, dopravu a vzdělávání a také na zdravotnické programy. V roce 2024 dosáhnou výdaje 745 miliard dolarů, předpokládají analytici.
Vysoká a rostoucí nerovnost
Zpřísňování měnové politiky také ovlivňuje blahobyt nejméně chráněných skupin populace, což způsobuje značné rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudými. Fed svá rozhodnutí zaměřená na boj proti inflaci zdůvodňuje tím, že populace s nízkými příjmy trpí více než ostatní nekontrolovatelným růstem cen. Existují však úskalí, kterým se regulátor jen těžko vyhýbá. Centrální banka musí vzít v úvahu pokles mezd a poptávky po práci. Ulrich Stefan, hlavní investiční stratég Deutsche Bank, poukázal na to, že kromě zhoršení situace na trhu práce, které je pro Fed důležitým měřítkem, došlo v červnu k nárůstu nezaměstnanosti mezi Afroameričany. V této skupině došlo k téměř 90% celorepublikovému nárůstu nezaměstnanosti. V takové situaci musí Fed lavírovat mezi schopností brzdit inflaci a potřebou udržet rovnováhu na trhu práce.