FX.co ★ 5 otázek k osudu potápějícího se eura

Příčiny propadu eura

Analytici vymezili dvě hlavní příčiny pádu eura: energetickou (plynovou) krizi v Evropě a váhavý postoj ECB ke zvyšování úrokových sazeb. Když USA a jejich evropští spojenci zavedli tvrdé protiruské sankce, v eurozóně naplno vypukla energetická krize. Odborníci varují, že by mohla vyústit ve vleklou recesi. ECB stojí před výzvou, protože cyklus zvyšování sazeb s sebou nese riziko ekonomického poklesu. Federální rezervní systém se oproti tomu už k sérii agresivního zvyšování sazeb odhodlal. Vzhledem k jestřábí politice Fedu přitahují investory rostoucí výnosy amerických státních dluhopisů, čímž se pozornost přesouvá pryč od eura a americký dolar ve výsledku plošně roste.

Slabé euro ohrožuje ekonomiku EU

Měnové autority v mnoha zemích ještě nedávno tolerovaly pokles hodnoty svých národních měn, aby tak podpořily ekonomický růst a poskytly vyváženému zbožíkonkurenční výhodu. Dnes, kdy v celé EU zuří inflace, tlačí slabé euro ekonomiku do spirály. Roční míra spotřebitelských cen v 19 zemích, které používají euro, vyskočila v červnu na 8,6 %. Analytici jsou přesvědčeni, že kvůli vleklému oslabování eura není ECB schopna zajistit inflaci poblíž cílové úrovně 2 %. Euro zároveň ve střednědobém horizontu vypadá odolněji než jiné měny a zaostává jen za americkým dolarem.

Přelomová parita páru EUR/USD

Většina analytiků se shoduje, že parita páru EUR/USD slouží jako určitá orientační úroveň. Pro globální finanční trhy je psychologickým prahem. Poprvé euro spadlo na paritu vůči dolaru v prosinci 1999. Od té doby společná evropská měna potvrzovala svou sílu. Poslední dobou začala znovu klesat. Analytici se obávají, že euro by mohlo dlouhodobě uvíznout v medvědím trendu. Zatím zůstává druhou nejoblíbenější rezervní měnou, která se používá při mezinárodních transakcích a je uložená v devizových rezervách centrálních bank.

Jak pravděpodobný je býčí trend eura?

Otázka oživení eura je v tuto chvíli stále otevřená. Analytici spoléhají na to, že euro změní svou trajektorii, pokud Evropa vyřeší plynovou krizi a ECB dožene Federální rezervní systém v oblasti úrokových sazeb. Stojí za zmínku, že americká centrální banka učinila první krok v oblasti zpřísňování měnové politiky mnohem dříve než ECB.

Americký regulátor zatím zvýšil oficiální sazbu fondů o 150 bazických bodů na dobu tří měsíců. Jeho opatrný evropský protějšek oproti tomu zvýšil klíčovou úrokovou sazbu v červenci poprvé po 11 letech o 50 bazických bodů. Mnoho analytiků nicméně pochybuje, že ECB bude ve stávajícím cyklu zpřísňování měnové politiky nějak výrazně postupovat. Důležité je, že ECB se se zvyšováním sazeb vypořádává obtížněji než jiné centrální banky. Důvodem je vysoké riziko nekontrolovatelných nákladů některých zemí EU v případě vyšších výpůjčních nákladů.

Mohlo by euro zaniknout?

Účastníci trhu si znovu kladou otázky týkající se stažení eura z oběhu a kolapsu v eurozóně. Odborníci tvrdí, že tyto obavy jsou neopodstatněné. Dříve bývalo euro terčem euroskeptiků, kteří kritizovali myšlenku eurobloku jako takového a efektivitu vládnutí v eurozóně. Autority se však s touto výzvou popasovaly. Propad eura vůči americkému dolaru v tomto okamžiku poskytuje evropským vývozcům konkurenční výhodu a naopak znevýhodňuje americké podniky.