Argentina
Tato latinskoamerická země se dostala do platební neschopnosti během covidu. V květnu 2020 Argentina nezaplatila 500 milionů dolarů úroků ze zahraničního dluhu. Pro věřitele to vlastně nebylo žádné překvapení. Země totiž již osmkrát vyhlásila bankrot. Ve skutečnosti k předchozím dvěma došlo relativně nedávno – v letech 2014 a 2001. Druhá z těchto krizí byla nejhorší v historii Argentiny a její dopady byly nejničivější. Na počátku roku 2000 činil dluh dluhopisů země 95 mld. USD, inflace vzrostla o 40 % a HDP se propadl o 11 %.
Ekvádor
Během své historie si tento jihoamerický stát také prošel mnoha finančními krizemi, které vedly k bankrotu. Dnes je Ekvádor světovým lídrem v počtu státních platebních neschopností. Není to tak dávno, co země zaznamenala pokles úvěrového ratingu. Stalo se to během pandemie covidu-19. Tehdy ekvádorské úřady oznámily dočasné pozastavení plateb za vnější závazky. Nejhorší dluhová krize této země se ale odehrála v roce 2008 po ropném šoku. Země dlužila držitelům dluhopisů, bankám a mezinárodním organizacím asi 10 mld. USD, což představovalo 20 % jejího HDP.
Jamajka
V důsledku celosvětové finanční krize v roce 2008 nesplácela ani Jamajka. V roce 2009 činil státní dluh země více než 140 % jejího hrubého domácího produktu. Jamajka utratila asi 45 % státního rozpočtu na splacení svých dluhových závazků. Už v roce 2010 země vyhlásila bankrot. Do té doby se její státní dluh zvýšil na téměř 8 mld. USD.
Pobřeží slonoviny
Tato západoafrická země vyhlásila bankrot v roce 2011 v důsledku akutní politické krize. V listopadu 2010 se prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo odmítl odstoupit a po prohraných prezidentských volbách zůstal u moci. Jeho rozhodnutí uzavřít státní hranice mělo za následek prudký pokles hospodářského růstu. Nakonec největší světový producent kakaa již nebyl schopen splácet své dluhové závazky. Na jaře 2011, kdy byl Gbagbo zatčen, zahraniční dluh Pobřeží slonoviny přesáhl 2 mld. USD.
Řecko
Řecko čelilo problémům se státním dluhem již v roce 2008. Země, jejíž hospodářský růst závisí na cestovním ruchu, se ukázala být velmi citlivou na světovou finanční krizi. Situace se navíc ještě zhoršila neustálým žonglováním se statistikami. Řecké úřady několik let schodek rozpočtu bagatelizovaly. V důsledku toho země utrpěla krizi státního dluhu dvakrát za 10 let – v letech 2012 a 2015. V roce 2012 země nashromáždila dluh ve výši více než 260 mld. eur. Již za 3 roky dlužil stát 131 mld. eur.
Srí Lanka
Poslední platební neschopnost, která způsobila divoké reakce trhu, se odehrála na Srí Lance. V důsledku dvou vln covidu-19 a prudkého nárůstu globální inflace zaostala ekonomika založená na cestovním ruchu za zahraniční měnou. Veřejný dluh Srí Lanky v dubnu 2020 přesáhl 45 mld. USD. Vláda neměla jinou možnost než pozastavit platby věřitelům. V současné době úřady považují za svou hlavní prioritu dovoz základního zboží do země, a nikoli placení dluhových závazků.