Digitalizace
Institut Ifo se domnívá, že Německo je v digitalizaci výrazně pozadu za ostatními zeměmi. Berlínské Evropské centrum pro digitální konkurenceschopnost provedlo průzkum, který odhalil, že Německo je na 18. místě ze skupiny 20 předních průmyslových a rozvíjejících se zemí (G20). Hůře jsou na tom jen Japonsko a Indie. Vládě se nepodařilo dosáhnout cíle nabízet rychlý internet prostřednictvím celostátní sítě. Je málo společností, které vyrábějí optické kabely potřebné pro přístup k internetu. Země také pokulhává v rozšiřování 5G sítí a zpomaluje tak rozvoj malých a středních podniků. Zpráva připravená Bitkomem ukázala, že Německu chybí IT specialisté. Většina firem si stěžuje na nedostatek IT konzultantů a předpokládá, že se situace v blízké budoucnosti zlepší jen stěží.
Nedostatek čipů
Nedostatek čipů je dalším důležitým problémem, který musí nová vláda vyřešit. Německý automobilový průmysl se snaží zvýšit produkci čipů. Nedostatek polovodičů a dalších součástek však proces zpomaluje. Automobilky a dodavatelé používají čipy vyrobené v Asii a USA. Situaci dále zhoršují narušení dodavatelských řetězců. Podle institutu Ifo hlásilo v září potíže s nákupy meziproduktů a surovin 77,4 % průmyslových podniků. Mezi automobilkami toto číslo vyskočilo na 97 %. Odborníci z Ifo zdůrazňují, že nedostatek mikročipů a dalších průmyslových komponentů brzdí oživení ekonomiky. Němečtí podnikatelé se proto snaží snížit svou závislost na asijských a amerických dodavatelích. Německo a Francie hodlají ve spojenectví s exekutivou Evropské unie vyčlenit miliardy eur na podporu výstavby místních továren na výrobu čipů a polovodičů.
Stárnoucí společnost
Stárnutí německé populace je třetím klíčovým problémem, který musí nová vláda vyřešit. Ve skutečnosti se s tímto problémem potýká většina evropských zemí. Institut Ifo předpokládá, že Německo stárne kvůli nízké porodnosti a nerovnoměrné imigraci. Není to tak dávno, co Angela Merkelová odmítla reformovat veřejný důchodový systém a zpružnit imigrační pravidla. Podle stávajících pravidel se věk, ve kterém mohou Němci pobírat státní důchod, pravděpodobně zvýší ze 65 let na 67 let. Už dříve tamní úřady navrhovaly zvýšit věkovou hranici na 68 let do roku 2042. Ministr financí Olaf Scholz, který by se mohl stát nástupcem Merkelové, však tuto myšlenku odmítl. Podle Institutu pro světovou ekonomiku (IfW) může Německo v roce 2023 dosáhnout vrcholu zaměstnanosti s téměř 46 miliony lidí v práci. O něco později však může počet lidí opouštějících trh práce převýšit počet nových zaměstnanců. V důsledku toho se očekává, že od roku 2026 bude počet pracujících každý rok klesat o 130 000. To zase může zpomalit ekonomický růst země. Problém by však mohl být vyřešen pomocí vyšší imigrace, lepších služeb péče o děti a pružnějších modelů pracovní doby.