Tálibán udeřil právě ve chvíli, kdy afghánská vláda uvolnila své sevření. Jednak proto, že prozápadní vláda ztrácela moc, když síly vedené Spojenými státy v srpnu odvolaly většinu svých vojáků, a jednak z určitých vnitřních příčin. Islámská skupina každopádně zaútočila v pravý čas. Jakmile Tálibán ovládl hlavní město, zbytek země se poddal hned a bez velkých bojů. Důležité je, že Kábul zůstal jediným městem, které Tálibán neovládá. Proamerický afghánský prezident Ašraf Ghaní rezignoval a uprchl ze země.
Mnoho civilistů se zoufale snaží odejít. Dobytí hlavního města způsobilo chaos na místním letišti. Stovky obyvatel se tlačily, aby se vešly do amerických letadel. K 20. srpnu americké letectvo oznámilo, že ze země bylo evakuováno téměř 9 000 Afghánců.
Nová afghánská vláda prohlásila, že dvacetiletá válka úspěšně skončila. Afghánistán odolával islámským extremistickým silám přesně dvě desetiletí. Tálibánští bojovníci prohlásili, že Islámský emirát, jak se sami nazývají, představí nové zákony a zásady, podle kterých bude národu vládnout. Nové úřady navíc vyhlásily celostátní amnestii.
Letiště v Kábulu je jedinou šancí, jak Afghánistán opustit. Pozemní hranice obsadil a ovládl Tálibán. Civilisté ale momentálně nemají na letiště přístup, protože je opevněno americkým letectvem. USA nasadily další jednotky, které pomohou s evakuací diplomatických pracovníků a zaměstnanců armády. Šance občanů Afghánistánu na opuštění země tak slábnou, oni se ale přesto stále statečně snaží dostat se na letiště.
20. srpna média informovala o 12 obětech střelby a strkanic v davu na letišti. Došlo k nim o víkendu poté, co Tálibán vstoupil do hlavního města.
Islámská skupina ujišťuje, že by občanům, kteří se snažili uniknout a uvízli na letišti, neublížila.
Na letiště byli převezeni diplomaté amerického velvyslanectví v Afghánistánu. Nastoupili do letadel poskytnutých leteckými silami Spojeného království a USA, která na ně už čekala na ranvejích. Kromě USA usiluje o evakuaci svých občanů z Afghánistánu i Rusko. Moskva hodlá zařídit charterové lety pro ruské humanitární pracovníky a úředníky.
Od 21. srpna je známo, že nová tálibánská vláda se potýká s určitými problémy, například se státní pokladnou. Teroristické skupině se nedaří získat přístup k veřejným prostředkům uloženým v centrální bance. Mezinárodní měnový fond navíc nehodlá nově vyhlášenému Islámskému emirátu přidělovat jakoukoli finanční pomoc.
Miliardy dolarů, o nichž Tálibán snil, mají na starost hlavně USA a EU. Zůstává tedy otázkou, jaký osud ekonomiku Afgánistánu a 36milionovou populaci této země čeká. Před 20 lety, kdy byl u kormidla země Tálibán, vydělávali občané Afghánistánu méně než 1 USD za den.