Druhá ekonomika světa
Čínská ekonomika je dnes druhou největší na světě. USA si stále drží své nesporné vedení. V předkrizovém roce 2019 činil její hrubý domácí produkt přibližně 14,3 bilionu USD, zatímco HDP USA se odhadoval na přibližně 21,4 bilionu USD. Rozdíl mezi nimi se však zmenšil, protože čínská ekonomika se jako jediná významná chlubila expanzí ve druhém čtvrtletí roku 2020, který je rokem krize. Všechny ostatní hlavní ekonomiky čelily hluboké recesi uprostřed koronavirové pandemie. Jejich ekonomické ukazatele jsou navíc stále pesimistické. Pokud se Čína bude i nadále zotavovat stejným tempem, jaké nedávno získala, je pravděpodobné, že se její ekonomika stane světovým lídrem a do roku 2028 ponechá USA daleko za sebou, předpovídají ekonomové. Tato data reflektují silnější odraz. Jak již bylo uvedeno dříve, Čína se sotva ujme vedení dříve než v roce 2033. Je tedy zřejmé, že její ekonomická aktivita zrychlila rychlejším tempem.
Regionální ekonomické partnerství(RCEP)
Důležitou událostí loňského roku, která na pozadí dalších globálních událostí zůstala bez povšimnutí, byla dohoda o partnerství podepsaná patnácti asijskými zeměmi. Koalice zahrnuje Čínu, Japonsko, Austrálii, Nový Zéland, Korejskou republiku, Indonésii, Malajsii, Vietnam, Thajsko, Singapur, Brunej, Kambodžu, Laos, Myanmar a Filipíny. Spojené státy a Indie se k dohodě nepřipojily, přičemž uvedly, že nadměrný dovoz z Číny by mohl poškodit domácí trh. Členské země tvoří 32% celosvětového HDP. Největší podíl 55% patří Číně. Podle předběžných odhadů přidá obchodní dohoda mezi těmito patnácti státy světové ekonomice 186 miliard dolarů a HDP jejích členů 0,2%. Obecně má RCEP velmi dobré vyhlídky a euforie ze spolupráce bude stejně velká jako ze skupiny BRICS.
Vítězství nad extrémní chudobou
Jen před několika měsíci čínské úřady oznámily, že v zemi byla odstraněna absolutní chudoba. Podle statistických údajů v posledních deseti regionech zaostávajících z hlediska ekonomického rozvoje konečný roční příjem na obyvatele konečně překročil průměr 1750 USD. Počet osob žijících v extrémní chudobě na venkově se tak v zemi snížil o 5,5 milionu. Vláda navíc plánuje do roku 2023 zvýšit průměrný čínský příjem na obyvatele na 12 535 USD. V současné době je země na čtvrtém místě v žebříčku zemí s největším počtem dolarových milionářů, celkem asi 1,3 milionu.
Čínské akciové trhy rostou
Čínský akciový trh je dnes z hlediska typů investorů vyvážený. Před pěti lety vzrůstající zájem o investování přinesl na trh velký počet neprofesionálních účastníků. To samozřejmě mělo hrozné důsledky, které pak byly zcela překonány. Nyní je na trhu 70% institucionálních obchodníků, 25% maloobchodníků a 5% zahraničních investorů. V roce 2019 zahájily orgány země významný program ekonomických reforem, včetně liberalizace čínského akciového trhu. Výsledkem bylo výrazné zvýšení domácích i zahraničních investic. Čínský průmysl správy aktiv dosáhl v předkrizovém roce 16 bilionů dolarů.
Technologická revoluce v plném proudu
Technologický průmysl nabírá na obrátkách také v Číně. Je pozoruhodné, že pandemie koronaviru ji nepříznivě neovlivnila, ale spíše sloužila jako hnací síla růstu. Za prvé, farmaceutický průmysl země učinil uprostřed krize COVID-19 obrovské pokroky. Čína se tak stala první zemí, která se vyrovnala s šířením koronavirové infekce pomocí takzvaných aplikací založených na Health QR Code. Kromě toho Čína dosahuje pokroku v oblasti klimatických a vesmírných technologií. Podle nejnovějších údajů se orgány země chystají pokračovat ve výstavbě nové ISS. Kromě toho chce Čína posílit svoji kapacitu pro úpravu počasí. Úřady si navíc jsou jisté, že technologie pro úpravu počasí bude k dispozici během pouhých pěti let.
Digitální juan
Oficiální spuštění digitálního juanu se stalo významnou událostí letošního roku. Virtuální měna v současné době prochází zkušebním provozem mezi obyvatelstvem, bankami a různými službami. Pokud vše půjde dobře, digitální jüan bude uveden do oběhu na olympijských hrách v roce 2022, které se budou konat v Pekingu.