Úroveň vzdělání
Podle analytiků je úroveň vzdělání jednou z hlavních příčin sociální nerovnosti. Úroveň vzdělání určuje budoucí příjem lidí, protože mohou získat zaměstnání s vyšším či nižším příjmem. Čím lepší vzdělání, tím relevantnější jsou dovednosti zaměstnance. Korelaci mezi úrovní vzdělání a platem lze vysledovat ve vyspělých zemích a velkých městech. Vzdělání a jeho aplikace však závisí na osobních kvalitách člověka.
Vývoj inovativních technologií
Někteří odborníci se domnívají, že vývoj inovativních technologií je jedním z důvodů vysoké nezaměstnanosti. Tedy že technologický pokrok v robotice má za následek konkurenční boj mezi robotem a člověkem. Výsledkem je, že lidé mohou přijít o práci. Netýká se to však pouze jednotlivců z dělnické třídy, ale také pracovníků na vyšších pozicích. Kvůli aktivnímu rozvoji umělé inteligence mohou roboti nahradit lidi v oborech jako je věda a umění. Ztráty pracovních míst proto vedou ke snižování mezd a prohlubování nerovnosti.
Genderová nerovnost na trhu práce
Genderová nerovnost na trhu práce je ve většině zemí světa stále aktuálním tématem. Například v USA dostávají ženy, které pracují na plný úvazek, pouze 77 % platu mužů. Naopak muži, kteří pracují na částečný úvazek, mohou být placeni méně než ženy. Podle odborníků jsou takové rozdíly výsledkem genderové nerovnosti a přístupu k práci. Ženy tedy při hledání zaměstnání věnují pozornost nejen výši svých platů, ale také řadě souvisejících faktorů, jako je příhodná pracovní doba, dobrý tým atd.
Globalizace
Globalizace mění svět, ve kterém žijeme, každý den. Tato tendence navíc bude s postupem času narůstat. Podle odborníků má globalizace na nerovnost významný dopad. S pokračujícím nárůstem mezinárodního obchodu se pojí nárůst vážné konkurence mezi pracovníky z bohatých a chudých zemí. V důsledku toho klesá příjem pracovníků ve vyspělých zemích, což zvyšuje napětí ve společnosti.
Kvantitativní uvolňování (QE)
Kvantitativní uvolňování je jedním z hlavních cílů hospodářské politiky v západních zemích. Podle odborníků QE podporuje globální ekonomický růst. Peníze vytvořené v rámci programu kvantitativního uvolňování míří přímo do finančnímu sektoru. Tato opatření jsou prospěšná pro vlastníky velkých aktiv, nicméně nejsou účinná, pokud jde o obyvatelstvo.
Politika nulové úrokové sazby
Když centrální banka sníží svou klíčovou úrokovou sazbu, sníží se také náklady na veřejný dluh. Nejbohatší společnosti a ministři jsou ti, kteří profitují z nízkých úrokových sazeb nejvíce, protože vlastní levné dluhy. Politika nižších úrokových sazeb stimuluje hromadění dluhů, což vede k prudkému nárůstu cen aktiv.
Snížení kupní síly
Podle odborných odhadů se kupní síla za posledních 10 let snížila o 99 %. V průměru ztratila každý rok 5 %. V důsledku toho lidé, kteří dostávají svůj příjem ve formě mezd nebo platů, čelili devalvaci svých úspor. Pokles kupní síly způsobil menší škody majitelům finančních aktiv. Takové příčiny nerovnosti přímo závisí na vládních politikách různých zemí.