FX.co ★ 8 nejstarších knih na světě

Zlatá etruská kniha (asi 600 př. n. l.)

Autor knihy není znám. Kniha obsahuje 6 24karátových zlatých tabulí a všechny obashují ilustrace mořských panen, harf, jezdců na koních a vojáků. Zlatá etruská kniha byla objevena v jihozápadním Bulharsku na počátku dvacátého století. Dnes je vystavena v bulharském Národním historickém muzeu. Pravost rukopisu byla potvrzena, což dokazuje, že byl vytvořen před 2 500 lety.

Zlaté destičky z Pyrgi (asi 500 př. n. l.)

Zlaté destičky z Pyrgi jsou tři zlaté pláty s nápisy v etruském a fénickém jazyce. Pocházejí z počátku 5. století před naším letopočtem. Desky byly nalezeny v roce 1961 při vykopávkách etruského přístavu Pyrgi na pobřeží Tyrhénského moře v Itálii. Thefarie Velianas, král starověkého města Caere, vytvořil knihu a zasvětil ji fénické bohyni Astarte. Dvě destičky obsahují nápisy v etruském jazyce (první obsahuje 16 řádků, druhá 9 řádků), zatímco třetí destička je psána ve fénickém jazyce.

Sinajský kodex (asi 330–360 př. n. l.)

Sinajský kodex neboli Sinajská bible byla napsána několika autory ve starověkém Egyptě.

Sinajský kodex obsahuje křesťanskou Bibli v řečtině s neúplnou verzí Starého zákona a úplnou verzí Nového zákona. Kniha je nejstarším rukopisem Bible. Sinajský kodex spolu s dalšími starými rukopisy používají odborníci k opravám a obnovení původního řeckého textu Bible. Kniha byla objevena v Sinajském klášteře v roce 1844 německým vědcem Constantinem von Tischendorfem.

Rukopisy z Nag Hammádí (asi 3.–4. století n.l.)

Tvůrci těchto papyrových kodexů nejsou známí. Knihovna pochází ze starověkého Egypta a představuje sbírku papyrových rukopisů nalezených poblíž egyptského města Nag Hammádí v roce 1945. Knihovna se skládá z 52 textů (45 s opakujícími se texty), včetně tří děl patřících ke spisu Corpus Hermeticum a fragmentů z Platónovy Republiky.

Tomášovo evangelium je nejznámější a nejzachovalejší část. Rukopis obsahuje 37 jedinečných textů. Objev knihovny Nag Hammádí významně ovlivnil moderní výzkum raného křesťanství.

Garimova evangelia (asi 330–650 n.l.)

Předpokládá se, že knihu napsal mnich Abba Garima, který žil na území moderní Etiopie. Tyto dvě evangelia jsou považována za nejstarší dochované etiopské rukopisy a také za nejstarší křesťanský ilustrovaný rukopis (Nový Zákon). Evangelia jsou umístěna v etiopském klášteře Abba Garima poblíž města Adwa. Podle nedávného testování uhlíku provedeného Oxfordskou univerzitou se rukopisy datují do období mezi 330–360 n. l.

Evangeliář svatého Cuthberta (asi 7. století n.l.)

Autor knihy není znám a pravděpodobně žil na území moderní Británie. Evangeliář sv. Cuthberta je anglosaský rukopis obsahující Janovo evangelium v ​​latině. Kniha je vystavena v Britské knihovně a je známá jako nejstarší západní kniha, která přežila do dnešní doby. Tento kapesní evangeliář je 94pergamenová folia vázaná ve dřevě a potažená červenou kůží. Jak praví legenda, kniha patřila sv. Cuthbertovi a byla znovuobjevena s relikvií světce v roce 1104.

Kniha z Kellsu (asi 800 n.l.)

Vědci věří, že kniha mohla být napsána irskými (keltskými) mnichy.

Kniha z Kellsu je komplexně a extravagantně vyzdobena a je jedním z nejlepších příkladů iluminovaného rukopisu. Kniha se skládá z elegantních miniatur a vytříbených ornamentů a představuje mistrovské dílo kaligrafie a keltských uzlů.

Kniha obsahuje čtyři latinská evangelia, úvod a interpretace, doplněné působivým množstvím barevných ornamentů a miniatur. Rukopis je uložen v knihovně Trinity College v Dublinu.

Gutenbergova Bible (asi 1450–1455)

Autorem publikace je Johannes Gutenberg, vynálezce knihtisku z Německa a prvního člověka v historii, který tiskl Bibli. Gutenbergova Bible značí začátek revoluce knihtisku v Evropě. Mezi ostatními prvními tištěnými knihami se vyznačuje výjimečnou kvalitou tisku a designu. Bible je vytištěna gotickým písmem, které speciálně pro tento účel vynalezl Gutenberg. Tento pohyblivý kovový typ se skládá ze 150–300 různých znaků a obsahuje mnoho ligatur a zkratek, které pomohly dosáhnout dokonale rovnoměrného tisku.