Mauna Loa (USA, Havaj)
Mauna Loa je jednou z největších sopek na světě. Ostatní předčí svou výškou i velikostí. Mauna Loa je jednou z pěti sopek, které v USA tvoří ostrov Havaj. Podle vědců tato aktivní sopka vybuchne přibližně jedenkrát za 700 tisíc let. Poslední erupce nastala na konci dvacátého století, v období od 24. března do 15. dubna 1984.
Yellowstonská kaldera (USA)
Vědci se domnívají, že Yellowstonská kaldera je mezi aktivními sopkami tou nejnebezpečnější. Objem jejího lávového proudu může být více než 1 000 kubických kilometrů, které způsobí vážnou destrukci. Super erupce sopek obvykle ovlivňují obrovské oblasti. Mnoho druhů zvířat a rostlin kvůli těmto katastrofám vyhynulo. Někteří odborníci předpokládají, že super erupce může být jedním z důvodů smrti civilizace, protože erupce takových sopek spouští řetězovou reakci. Evokuje aktivitu jiných sopek, která vede k tektogenezi.
Vesuv (Itálie)
Vesuv se nachází v Itálii, asi 9 km východně od Neapole. Je to jediná sopka v Evropě, která vybuchla za posledních sto let. Poslední erupce byla zaznamenána v roce 1944. V současné době je Vesuv jednou z nejničivějších sopek na světě. Vědci se obávají o tři miliony lidí žijících v blízkosti sopky.
Popocatépetl (Mexiko)
Je to jedna z nejaktivnějších sopek v Mexiku. Její výška dosahuje 5 426 m. Obyvatelé Puebla, obce nacházející se 40 km východně od sopky, si mohou vychutnávat výhled na zasněženou a ledovcem pokrytou horu. Poslední velká erupce byla zaznamenána v roce 2000. Vědci před erupcí naštěstí varovali předem a obyvatelé byli z oblasti katastrofy evakuováni.
Sakura-džima (Japonsko)
Jedná se o stratovulkán nacházející se v Japonsku. V minulosti byla Sakura-džima ostrovem často nazývaným Vesuv východu. Na území sopky jsou neustále zaznamenávány erupce. V důsledku sopečného popela, pozůstatku po erupci, se v této oblasti vytvořila vysočina bílého písku. Sopka je nebezpečná kvůli své poloze v hustě osídlené oblasti. Nachází se poblíž města Kagošima, což vědce znepokojuje.
Galeras (Kolumbie)
Podle vědců je sopka Galeras aktivní již milion let. Nachází se na jihu Kolumbie poblíž hranic s Ekvádorem. Sopečné erupce jsou jako vlny: období klidu nahrazuje období bouří. V roce 1988, po desetiletém období klidu, se Galeras znovu probudila. Erupce z roku 1993 zabila devět lidí, šest vědců a tři turisty, kteří v rámci vědecké expedice mířili ke kráteru sopky. Život jim vzala rychlá a nečekaná erupce sopky.
Merapi (Indonésie)
Merapi je nejznámější aktivní sopka v Indonésii. V této oblasti jsou pravidelně zaznamenávány erupce. Od roku 1548 byly zaznamenány desítky erupcí, ale sopka je aktivní přes 10 tisíc let. Nachází se poblíž města Yogyakarta. I přes varování vědců dnes žijí na svazích hory Merapi tisíce lidí.
Nyiragongo (Demokratická republika Kongo)
Je to jedna z nejaktivnějších sopek v Africe a jedna z osmi sopek v pohoří Virunga. Od roku 1882 došlo k erupci sopky Nyiragongo nejméně 34krát. K poslední nejničivější erupci došlo 17. ledna 2002. Tehdy horká láva zničila 40 % města Goma.
Ulawun (Papua Nová Guinea)
Ulawun je nejaktivnější sopka v Papui Nové Guineji. Navíc se jedná o nejvyšší sopku souostroví Bismarck. K první zaznamenané erupci sopky Ulawun došlo v roce 1700. Celkově došlo k 22 sopečným erupcím. Dnes žije poblíž této sopky několik tisíc lidí. Během velké erupce v roce 1980 dosáhly emise sopečného popela výšky 18 km. Katastrofa měla za následek zničení oblasti o rozloze 20 kilometrů čtverečních.
Taal (Filipíny)
Tato velká aktivní sopka se nachází na ostrově Luzon, 50 km od Manily, hlavního města Filipín. Taal je jednou z aktivních filipínských sopek, která je součástí tichomořského ohnivého prstence. Již několikrát došlo k její erupci a ty na ostrově vždy způsobily velké ztráty na životech a zkázu. K poslední erupci došlo v roce 1977. Její aktivita je průběžně monitorována od roku 1991. Podle vědců někdy erupce vedou k malým seismickým zlomům.