S odkazem na statistiky z Pekingu agentura Reuters uvedla, že dovoz ropy do Číny poprvé za dvě desetiletí meziročně klesl o 5,4 %.
Podle zprávy byla důvodem poklesu touha Pekingu snížit množství přebytečného paliva.
Vláda také přijala tvrdá opatření proti nezávislému sektoru rafinace ropy za porušování zákonů o životním prostředí, porušování daňového řádu a nezákonné obchodování s dovozními kvótami.
Přesto však podle údajů společnosti Kpler, které minulý týden citovala agentura Bloomberg, dovoz z Venezuely a Íránu, na které se vztahují sankce, ve skutečnosti vzrostl. A to i přesto, že celkový objem dovozu ropy loni klesl.
Bloomberg také uvedl, že export vzrostl o 53 % a celkový objem dosáhl 324 milionů barelů venezuelské a íránské ropy, což je nejvíce od roku 2018.
Celkový dovoz ropy do Číny v roce 2021 činil 512,98 milionů tun, což je asi 10,3 milionů barelů denně. To je necelých 542,39 milionu tun v předchozím roce.
Čína je od roku 2015, kdy začala přidělovat dovozní kvóty soukromým rafinériím, sedm let největším světovým dovozcem ropy.
Od té doby se země podílela 44 % na růstu celosvětového dovozu ropy a byla hlavním motorem pohybu cen ropy. Ve stejném období dosahovaly míry dovozu Číny v průměru 10 % ročně.
Tato vedoucí role Číny na ropných trzích ji učinila zranitelnou vůči jakýmkoli otřesům v zemi. V současnosti je potenciál pro takové šoky značný. Jak napsal Simon Watkins v nedávném článku, rostoucí dluhová bublina a ekonomické zpomalení představují pro čínskou ekonomiku dvojí nebezpečí, které bude mít okamžité a potenciálně vážné důsledky pro globální trh s ropou.