I neotřesitelné Německo ztratilo v prvním čtvrtletí letošního roku 2,2 %. Ekonomiky ostatních zemí EU jsou bohužel v mnohem horším stavu. Například HDP Francie, Španělska a Itálie poklesl v prvním čtvrtletí ve srovnání s předchozím čtvrtletím o více než 5 %.
V důsledku recese začali občané Evropské unie na nákupech šetřit. Výdaje na konečnou spotřebu domácností poklesly v prvním čtvrtletí v eurozóně o 4,7 % a v EU o 4,3 %.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že svět čelí krizi, za kterou nikdo nemůže. Tato krize je šokem jak pro evropské, tak pro světové hospodářství.
Odborníci však varují, že to nejhorší teprve přijde. Podle jejich názoru je to jen začátek pádu. Následky pandemie se budou projevovat ještě několik let. I v příštím roce zůstane HDP eurozóny i přes ekonomický růst záporný. Odborníci se domnívají, že současná krize má tvar písmene W. To znamená, že po prudkém kolapsu následuje rychlé zotavení a poté další kolaps. Jinými slovy, je nepravděpodobné, že dojde k hospodářskému oživení před eliminací koronavirové krize.Ve čtvrtek se konalo zasedání vedoucích představitelů Evropské centrální banky. Obchodníci se na toto setkání těšili, protože sazba eura přímo závisela na jeho výsledcích. Předpokládalo se, že ECB sazbu eura sníží, ale nestalo se tak. Euro vzrostlo o 0,8 % a obchodovalo se za 1,1888 USD. Lagardeová uvedla, že dnes není nutné reagovat na zisky eura. Je pozoruhodné, že euro dosáhlo nejvyšší úrovně vůči americkému dolaru.
Prognóza inflace pro rok 2022 zůstává beze změny na úrovni 1,3%. To znamená, že nedojde k uvolnění měnové politiky.
Christine Lagardeová na schůzi rovněž poznamenala, že růst eura má dopad na střednědobé vyhlídky na inflaci. Vnější hodnota eura je důležitým prvkem tvorby cen v eurozóně.