Nad evropskou ekonomikou se vznáší hrozba, varuje Mario Draghi. Bývalý prezident Evropské centrální banky se obává, že by ekonomika bloku mohla upadnout do „pomalé agónie“, a vyzývá úřady, aby přijaly okamžitá opatření, která by takovému neblahému výsledku zabránila.
Draghi zdůraznil, že evropští lídři by měli zavést komplexní soubor opatření na podporu hospodářského růstu a stabilizaci regionu. Ve zprávě předložené Evropské komisi bývalý šéf ECB zhodnotil konkurenceschopnost zemí EU a vyjádřil potřebu rychlých rozhodnutí, aby ekonomika bloku udržela krok se svými rivaly. „Buď to uděláme, nebo nás čeká pomalá agonie,“ varoval Draghi.
Podle Draghiho by Evropa mohla do roku 2040 čelit „existenční výzvě“, neboť se předpokládá, že se její pracovní síla bude každoročně smršťovat o 2 miliony lidí. To si vyžádá výrazné zvýšení produktivity napříč členských států EU. Dosáhnout takového scénáře však není zdaleka jednoduché. Evropské země se nakonec budou muset rozhodnout. „Nebudeme schopni se současně stát lídrem v nových technologiích, vzorem odpovědnosti v oblasti klimatu a nezávislým hráčem na světové scéně,“ dodal Draghi. Poznamenal také, že ceny zemního plynu v Evropě jsou v současnosti čtyřikrát až pětkrát vyšší než ve Spojených státech a náklady na elektřinu jsou dva až třikrát vyšší. V tomto prostředí Evropa postrádá zdroje pro trvalý růst, což vedlo k výraznému zpomalení ekonomického tempa regionu.
Od dubna do června 2024 vzrostlo HDP eurozóny pouze o 0,2 % ve srovnání s předchozím čtvrtletím, což je pokles oproti 0,3 % v předchozím období a pomalejší růst než ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023.Trhy mezitím nyní očekávají snížení sazeb ze strany Evropské centrální banky. Vzhledem ke stabilizaci inflace investoři a analytici počítají s dalším uvolněním měnové politiky ze strany regulátora, aby podpořili křehké oživení v regionu.