Euro ke konci týdne znovu získalo sebedůvěru a dokázalo vyrovnat část předchozích ztrát. Ačkoli znovu našlo býčí dynamiku a vykázalo uptrend, nepodařilo se mu sesadit americký dolar z trůnu.
Vyrovnalo nicméně předchozí ztráty a míří k novým výšinám. K růstu eura přispělo rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) snížit úrokové sazby o čtvrt procentního bodu v reakci na klesající inflaci v eurozóně a rostoucí obavy z možného ekonomického poklesu v regionu. ECB snížila ve čtvrtek 12. září klíčovou úrokovou sazbu o 60 bazických bodů na 3,65 %. Jak analytici poznamenali, jde o druhé snížení sazeb za poslední tři měsíce – k prvnímu snížení o 25 bazických bodů došlo v červnu, a to poprvé od roku 2019. Depozitní sazba byla také snížena o 25 bazických bodů na 3,5 % a mezní zápůjční sazba o 60 bazických bodů na 3,9 %.
Čtvrteční rozhodnutí o snížení základní depozitní sazby ECB přišlo v souvislosti s očekáváním, že Federální rezervní systém začne příští týden snižovat výpůjční náklady. Až čas ukáže, jak přesná tato očekávání jsou. Snížení sazeb ECB úzce souviselo s inflací v eurozóně, která v srpnu zpomalila na tříleté minimum 2,2 %. V červenci činila 2,6 %. Pokles průmyslové výroby v Německu a Itálii vyvolal obavy z možného zpomalení ekonomiky eurozóny po krátkém období růstu zaznamenaném zkraje roku 2024.
Domácí inflace v zemích eurozóny zůstává vysoká, protože mzdy dál rostou zrychleným tempem. Podle ECB ale tlak na náklady práce polevuje a zisky částečně kompenzují vliv vyšších mezd na inflaci. Poslední zpráva centrální banky obsahovala jak jestřábí, tak holubičí poznámky. Na jedné straně ECB uvedla, že podmínky financování zůstávají restriktivní a ekonomická aktivita je nízká. Na druhé straně byly zaznamenány změny, protože tvůrci politiky revidovali prognózy inflace směrem nahoru. Mnozí experti definovali tento přístup jako jestřábí.
Současné makroekonomické údaje o inflaci v EU odpovídají očekávání a potvrzují předchozí prognózy ECB. Očekává se, že průměrná inflace v eurozóně dosáhne úrovně 2,5 % v roce 2024, 2,2 % v roce 2025 a 1,9 % v roce 2026. Rada guvernérů ECB se zavázala zajistit včasný návrat inflace k cílovým 2 %. Aby toho dosáhla, plánuje ECB držet sazby "dostatečně restriktivní" tak dlouho, jak bude potřeba.
Pár EUR/USD vykazoval v tomto kontextu smíšenou dynamiku, někdy stagnoval a pak mírně klesal. Po rozhodnutí ECB o sazbách se ale trend obrátil směrem nahoru. Euro ve výsledku zaznamenalo výrazné zisky a mírně zatlačilo americký dolar do pozadí. V pátek 13. září se pár EUR/USD obchodoval kolem úrovně 1,1082, znovu vyrovnal značnou část svých ztrát a zamířil k novým maximům. Jednotná měna se od té doby snaží udržet si stabilitu, kterou získala po rozhodnutí ECB.
ECB ve svých aktualizovaných čtvrtletních prognózách očekává, že ekonomika regionu vzroste v roce 2024 o 0,8 %, což je mírně pod červnovým odhadem 0,9 %, upozorňují odborníci. ECB navíc také snížila prognózu růstu HDP na rok 2025 z 1,4 na 1,3 %. Důvodem je podle zástupců ECB "slabší domácí poptávka v nadcházejících čtvrtletích". Centrální banka ponechala prognózu inflace na tento rok na 2,5 % a na příští rok na 2,2 %.
Podle prezidentky ECB Christine Lagardeové je situace v eurozóně "smíšená" a inflace je i nadále pod vlivem rostoucích mezd, ačkoli tlak na náklady práce polevuje. "Důležité je, že výsledky ECB v oblasti prognóz růstu inflace jsou omezené. Než regulátor přistoupí k agresivnějšímu snižování sazeb, chce si tudíž být jistý správností svých rozhodnutí," tvrdí analytici z ING.
Oživení evropské ekonomiky se aktuálně potýká s nepříznivými faktory. Uvolnění měnověpolitických omezení by v této souvislosti mělo podpořit ekonomiku, domnívá se Lagardeová. Podle prezidentky ECB jsou hlavními riziky pro růst inflace mzdy, zisky a obchodní napětí. Zářijové údaje o inflaci budou pravděpodobně nízké, ale ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 by inflace mohla opět vzrůst, předpokládá ECB.
Za současné situace očekávají měnoví stratégové z Morgan Stanley čtvrtletní snižování depozitní sazby o 25 bazických bodů až do konce roku 2025. Pokud se tento scénář naplní, sazba do konce příštího roku klesne na 2,25 %, poznamenávají experti. Tento scénář by mohl oslabit euro a posílit dolar, dodává Morgan Stanley. Trvalý tlak na pár EUR/USD by mohl ohrozit dynamiku eura a potenciálně ho přivést k paritě s dolarem.