Nejnovější zpráva CFTC nepřinesla žádné překvapení - čistá spekulativní dlouhá pozice na americkém dolaru klesá již čtvrtý týden v řadě.
Dolar ztratil téměř 5 mld. USD, čímž se celková býčí tendence snížila na 18,3 mld. USD. Největším překvapením bylo tempo oživení dlouhých pozic na euru (+3,3 mld. USD) a britské libře (+1,66 mld. USD). Pozoruhodný byl také nárůst poptávky po zlatě, kde došlo k týdennímu nárůstu dlouhých pozic o +7,4 mld. USD, čímž se celkový objem zvýšil na 55,6 mld. USD. Rostoucí poptávka po zlatě je nepřímou známkou klesajícího zájmu o dolar.
Hlavním faktorem ovlivňujícím změny poptávky po dolaru je prognóza úrokových sazeb Federálního rezervního systému, která přímo ovlivňuje výnosy. Pravděpodobnost, že se Fed rozhodne snížit sazby letos v létě, se snižuje a CME futures již začaly měnit prognózu snížení sazeb ze září na listopad.
Vysvětlením, které se nabízí, je tvrzení, že ekonomika se neochlazuje tak, jak by si Fed přál. Údaje z minulého týdne naznačují, že hospodářský růst je stabilní, zatímco inflace klesá velmi pomalu. Týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti ukazují, že podniky nezvyšují tempo propouštění, růst v sektoru služeb a zpracovatelského průmyslu (PMI od S&P Global) je nad prognózami a inflace klesá velmi pomalým tempem.
Situace navíc není jednoznačná. Podle oficiálních odhadů Úřadu pro statistiku práce se inflace prudce snížila ze svého maxima 9 % v polovině roku 2022. V současné době dosahuje 3,4 %, což zhruba odpovídá úrovni pozorované v průběhu čtvrtstoletí od roku 1983 do roku 2008. Inflace se však počítá v jednoletém intervalu, a pokud bychom uvažovali delší období, například od začátku funkčního období prezidenta Bidena, vypadá obrázek podstatně znepokojivěji.
Předseda Fedu Jerome Powell a jeho kolegové zdůraznili, že před snížením hlavní úrokové sazby, která je od července na nejvyšší úrovni za posledních dvacet let, je třeba získat více důkazů o tom, že se inflace nachází na udržitelné cestě k cílové hodnotě 2 %. Nastoupila již na tuto cestu? Podíváme-li se na meziroční míru inflace, její pokles se zřetelně zastavil v rozmezí 3,3–3,5 %. Pokud vezmeme v úvahu čtyřletou míru, nedošlo k žádnému vývoji.
V pátek bude zveřejněn index cen osobní spotřeby (PCE), u kterého se očekává meziroční růst o 2,7 % a u jádrového indexu o 2,8 %. Zpráva PCE by mohla změnit celkové vnímání dynamiky inflace a upravit prognózy. Na první pohled by vyšší inflace měla podpořit dolar, protože implikuje vyšší výnosy, ale to funguje pouze v případě, že ekonomika stabilně roste. Investoři zřejmě berou v úvahu rostoucí hrozbu stagflace, zvyšující se rizika s blížícími se volbami a rostoucí rozpočtový deficit, který si v příštích měsících vyžádá emisi dluhopisů v hodnotě 1–1,5 bil. USD, což bude nesmírně náročný úkol.
Dolar zůstává pod tlakem i přes vyšší výnosy.