Dohoda dosažená v sobotu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a předsedou Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym nepovede k výrazné změně ve financích země, protože primárně ovlivní část rozpočtu známou jako diskreční výdaje, což omezí výdaje na určité služby federální vlády, ale výrazně nesníží celkový rozpočtový deficit, který v příštím desetiletí pravděpodobně dosáhne cca 20 bilionů dolarů.
Dohoda omezuje výdaje na jiné než obranné účely, které tvoří relativně malou část celkového rozpočtu, ale zahrnuje financování ochrany životního prostředí, vědecký výzkum, ministerstvo spravedlnosti a další. S roční mírou inflace 5 % nebude příští rok dostatek peněz na udržení stejných služeb mimo oblasti národní bezpečnosti.
I v obraně dojde k některým selektivním škrtům, protože 3,3% zvýšení, na kterém se dohodli zástupci Bílého domu a republikánů, klesne pod úroveň inflace.
Dohoda se netýká většiny rychle rostoucích programů, jako je Medicare, Social Security nebo Medicaid, které tvoří významnou část rozpočtu.
Akciové indexy na dohodu reagovaly pozitivně, zatímco dolarový index, který posílil v očekávání možného defaultu v USA, vykazoval známky zpomalení.
Tým okolo prezidenta Bidena souhlasil se snížením 21 miliard dolarů během deseti let v daňové oblasti a 28 miliard dolarů z předchozích výdajů na COVID, což podle Bílého domu pomůže zabránit tomu, aby interní agentury v příštím roce prakticky zmrazily výdaje. To představuje kompromis, protože republikáni Sněmovny se snažili zrušit všechny nepovinné výdaje související s covidem a většinu z 80 miliard dolarů přidělených IRS v Bidenově zákoně o snížení inflace.
Stručně řečeno, dohoda zabrání defaultu, ale jen okrajově sníží celkové výdaje a půjčky. Může také zmírnit inflační tlaky zpomalením hospodářského růstu.