Hrozba krize narůstá

Federální rezervní systém včera ukončil zasedání FOMC. Úroková sazba byla v souladu s očekáváním zvýšena o 0,25 %. Základní sazba je teď v pásmu 5–5,25 %. Nejdůležitější je, že Fed možná na příštím zasedání FOMC v červnu, jak naznačil, po deseti po sobě jdoucích zvýšeních sazeb další zvyšování pozastaví.

Takové rozhodnutí mu umožní vyhodnotit škody způsobené nedávnými krachy bank, dále určit míru inflace, která bude zaostávat za zvyšováním sazeb Fedu, a počkat na vyřešení dilematu ohledně dluhového stropu USA. Agresivní měnová politika Fedu spočívající ve zvyšování sazeb sice v konečném důsledku snížila inflaci, ale přinesla i negativní důsledky.


Pokud ovšem agresivní politika zůstane v platnosti a sazby budou dál zvyšovány, bude mít toto rozhodnutí nejen nepříznivý dopad na ekonomiku, ale i menší vliv na snížení inflace než dosud. Jelikož se už inflace dostala do oblasti, kde se řada sektorů normalizovala a zůstává stabilní, nebude mít další zvyšování sazeb očekávaný vliv na její snížení a spíš poškodí finanční systém. Otázky bankovní krize a dluhového stropu zůstávají nevyřešeny.


Teď po zasedání FOMC a stanovení úrokové sazby stojí za to zaměřit se na dvě důležité události, které by mohly vyvolat nepředstavitelné ekonomické otřesy. Jedná se o politickou konfrontaci mezi zákonodárci z řad demokratů a republikánů ve věci zvýšení dluhového stropu.

Jde o obavu, že vláda nebude schopna dostát svým závazkům, a o neshodu mezi oběma vládnoucími stranami. Propast mezi demokraty a republikány ještě nikdy nebyla tak velká, aby se nedalo dosáhnout kompromisu.

A obavy přirozeně vyvolává i bankovní krize, protože je stále možné, že se do platební neschopnosti dostane víc bank.

Nevyřešená dluhová krize v kombinaci s pravděpodobností, že se do platební neschopnosti dostane víc bank, velmi nepříznivě ovlivní ekonomiku.

Tyto faktory budou podporovat růst zlata a všech drahých kovů.