Hlavní západoevropské burzovní indikátory vykázaly v úterý růst. Účastníci trhu s napětím očekávají zprávu amerického ministerstva práce s údaji o inflaci v zemi za srpen.
Souhrnný indikátor předních evropských společností STOXX Europe 600 tedy v době psaní článku vzrostl o 0,2 % na 428,6 bodů.
Francouzský CAC 40 mezitím získal 0,26 %, německý DAX také 0,26 % a britský FTSE 100 vzrostl o 0,16 %. Mimochodem, FTSE 100 vykazuje stabilní růst už čtvrtou seanci v řadě (+3,5 %), CAC 40 šestou (+4,2 %) a DAX třetí (+4 %).
Lídři růstu a poklesu
Hodnota cenných papírů švýcarské banky UBS Group AG vzrostla o 1,5 %. Předchozího dne vedení banky oznámilo navýšení dividendy pro rok 2022 o 10 % na 0,55 USD na akcii. UBS Group navíc očekává, že objem zpětného nákupu cenných papírů letos přesáhne 5 miliard USD.
Kotace britské mediální společnosti Future Plc vzrostly o 6 %. Společnost předpověděla, že její očištěný provozní zisk za letošní rok bude na horní hranici očekávání trhu.
Cena akcií britského online maloobchodního prodejce Ocado Group Plc klesla o 13 %. Společnost dříve oznámila, že vzhledem k trvalému poklesu spotřebitelské poptávky v důsledku rostoucích cen očekává v roce 2022 pokles tržeb.
Sentiment na trhu
Evropští investoři se soustředili na zprávu amerického ministerstva práce s údaji o dynamice indexu spotřebitelských cen v zemi. Podle předběžných odborných odhadů klesla roční míra inflace v uplynulém měsíci z červencových 8,5 % na 8,1 %.
Konečné údaje za srpen bude pečlivě vyhodnocovat i americký Federální rezervní systém v průběhu nadcházejícího zářijového zasedání, které se uskuteční příští týden. Analytici se domnívají, že i při poklesu míry inflace centrální banka nezavrhne další zvýšení sazeb o 75 bazických bodů. Minulý týden předseda Fedu Jerome Powell oznámil odhodlání centrální banky k "rozhodným krokům" v boji proti rekordní výši spotřebitelských cen ve Spojených státech.
K dnešnímu dni je přesvědčeno přibližně 90 % trhu, že Fed příští týden zvýší základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů.
Připomeňme, že ve čtvrtek na zářijovém zasedání Evropská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu pro úvěry na 1,25 % p. a., depozitní sazbu na 0,75 % a sazbu pro maržové úvěry na 1,5 %. Zároveň poprvé v historii okamžitě zvýšila diskontní sazby o 0,75 procentního bodu.
Během zasedání ECB také zvýšila prognózu růstu spotřebitelských cen v roce 2022 na 8,1 %, v roce 2023 na 5,5 % a v roce 2024 na 2,3 %. Na červnovém zasedání jejích představitelů přitom předběžné údaje činily 6,8 %, 3,5 % a 2,1 %.
Podle nové prognózy EXB dosáhne růst hrubého domácího produktu eurozóny v letošním roce 3,1 %, ačkoli dřívější prognóza hovořila o 2,8 %. Zároveň byly sníženy prognózy HDP pro příští rok z 2,1 % na 0,9 % a pro rok 2024 z 2,3 % na 1,9 %.
Členové centrální banky dále uvedli, že ECB hodlá během nadcházejících zasedání dál zvyšovat sazby. Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že další tempo zvyšování úrokových sazeb se bude odvíjet od aktuálních statistických údajů.
Důležitým faktorem růstu klíčových indikátorů evropských burz byly silné úterní statistiky z Velké Británie. Nezaměstnanost v zemi v období květen–červenec klesla na 3,6 %, tedy nejníž od roku 1974. Příčinou tak působivého poklesu indikátoru byla skutečnost, že mnoho lidí opustilo trh práce. Počet zaměstnaných přitom ve třetím čtvrtletí roku 2022 stoupl jen o 40 000.
Podle konečných údajů německého Spolkového statistického úřadu vzrostla v srpnu úroveň spotřebitelských cen v zemi o rekordních 8,8 %. V měsíčním vyjádření se ceny zvýšily o 0,4 %. Připomeňme, že v červenci tento indikátor vzrostl meziročně o 8,5 % a meziměsíčně o 0,8 %.
Podle údajů španělské statistické agentury INE klesla inflace v zemi v uplynulém měsíci v důsledku klesajícího tempa růstu cen dopravních služeb z červencových 10,7 % na 10,5 %. V měsíčním vyjádření ceny v zemi vzrostly o 0,3 %, a to po červencovém poklesu o 0,6 %. Odborníci zároveň předpovídali výraznější zpomalení růstu spotřebitelských cen v ročním vyjádření – na 10,3 %.
Výsledky obchodování v předvečer
V pondělí uzavřely evropské akciové indikátory v zelených číslech. Hlavním katalyzátorem růstu akciových indikátorů byla vyšší zavírací cena před obchodováním na americkém akciovém trhu.
V důsledku toho souhrnný ukazatel předních evropských společností STOXX Europe 600 vzrostl o 1,76 % na 427,75 bodů. Nejlepší výsledky mezi složkami indexu STOXX Europe 600 přitom vykázaly cenné papíry britské maloobchodní společnosti Marks & Spencer Group PLC (+7,7 %), belgické výzkumné farmaceutické společnosti Galapagos N.V. (+7,2 %), německé energetické společnosti Uniper SE (+7,1 %) a německé biofarmaceutické společnosti MorphoSys AG (+6,6 %).Francouzský CAC 40 si mezitím připsal 1,95 %, německý DAX stoupl o 2,4 % a britský FTSE 100 vzrostl o 1,66 %.
Hodnota cenných papírů německé letecké společnosti Deutsche Lufthansa vzrostla o 2,1 %. Předchozího dne společnost uzavřela dohodu s odborovým svazem Vereinigung Cockpit o vyšších platech pilotů.
Kotace švédského výrobce domácích spotřebičů Electrolux AB klesly o 0,6 % po zprávě, že vzhledem ke klesající poptávce na trhu a slabým výsledkům za uplynulé čtvrtletí společnost zahajuje program snižování nákladů.
Tržní kapitalizace nizozemské nadnárodní společnosti Koninklijke Philips NV vzrostla o 1,5 %. Růstu kotací nezabránily ani zprávy nizozemských médií o tom, že sdružení akcionářů VEB hodlá společnost zažalovat v souvislosti s globálním stažením dýchacích přístrojů její značky z oběhu.
Cena akcií švýcarské zajišťovny Swiss Re vzrostla o 1 %. Předchozího dne společnost uvedla, že geopolitické napětí ve světě spolu s permanentními klimatickými změnami vedou k poptávce po ochraně proti rizikům. Tato situace podle vedení Swiss Re vyvolá růst pojistného.
Významným faktorem růstu klíčových indikátorů evropských burz byly v pondělí silné výsledky posledních dvou obchodních seancí daného týdne na americkém akciovém trhu. Ve čtvrtek tedy Dow Jones Industrial Average vzrostl o 0,61 %, S&P 500 o 0,66 % a NASDAQ Composite o 0,60 %. V pátek vzrostl DJIA, a to o 1,19 %, S&P 500 o 1,53 % a NASDAQ Composite o 2,11 %.
V pondělí ráno vyšla zpráva, že objem britské průmyslové produkce se v červenci nečekaně propadl o 0,3 %, zatímco v červnu klesl o 0,9 %. Analytici přitom předpovídali růst průmyslové produkce v červenci o 0,4 %.
Podle britského Národního statistického úřadu (ONS) se zároveň vývoz země v červenci oproti červnu snížil o 4,2 % a dovoz o 1,6 %.
Podle odborníků na trh jsou slabé červencové údaje z Británie dalším důkazem mnoha ekonomických problémů, se kterými se dnes region potýká.
Představitelé Bank of England v srpnu předpověděli, že země se koncem letošního roku propadne do recese a vyjde z ní až začátkem roku 2024.