Podle deníku The Times zvažuje Evropská unie uvalení "chytrých sankcí" na ruský ropný průmysl s cílem minimalizovat ekonomické škody v regionu a zároveň zvýšit tlak na Moskvu. S tímto prohlášením přišel výkonný místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
Evropská unie několik týdnů diskutuje určitou formu ropného embarga vůči Rusku, zatím ale nedokázala předložit variantu, která by uspokojila potřeby vysoce závislých dovozců, například Německa, jedné z největších evropských ekonomik.
Ukrajinská vláda naléhá na EU, aby uvalila ropné embargo, a prohlašuje, že nákupy ruské ropy a plynu znamenají financování války. Ačkoli se některé země včetně Polska a Litvy k ropnému embargu už připojily, jiné, například Německo a Maďarsko, se postavily proti němu.
Podle Dombrovskise by mohla sankční opatření proti ruskému ropnému průmyslu zahrnovat postupné ukončení dovozu nebo zavedení daní. K růstu cen ropy ale povede obojí a záměr EU minimalizovat škody bude zřejmý.
Zpráva agentury Reuters uvádí, že Rusko představuje více než čtvrtinu veškerého dovozu, a je tak největším dodavatelem ropy do Evropské unie. Zpráva také uvádí, že Evropa získává zhruba třetinu své hrubé dostupné energie z ropy.
V souladu s podmínkami evropských spotřebitelů dodává Gazprom zemní plyn do Evropy přes Ukrajinu. Požadavky na plyn od Gazpromu činily 24. dubna 51,7 mil. metrů krychlových, zatímco 23. dubna to bylo 48,6 mil. metrů krychlových.
Sankce EU už obecně vedly ke snížení dovozu ruské ropy, což pak bylo jedním z faktorů růstu cen ropy ve světě.