Podle předběžných údajů, které zveřejnila americká geologická služba USGS, činila celosvětová produkce zlatých dolů v roce 2021 3 000 tun. To je o něco méně než v roce 2020, kdy celosvětová produkce činila 3 030 tun, a to pouze o 1 %.
V loňském roce byla největší zemí těžící zlato Čína.
USGS uvedla, že loňský pokles produkce zlata v Papui-Nové Guineji a USA více než vykompenzuje nárůst produkce v Číně, Ghaně, Indonésii, Jihoafrické republice a Tanzanii.
Čína v roce 2021 vyprodukovala přibližně 370 tun zlata, což bylo o něco více než v roce 2020 (365 tun), a byla tak jmenována největší zemí těžící zlato.
Druhou největší zemí produkující zlato byla Austrálie (330 tun), následovaná Spojenými státy (180 tun) a Kanadou (170 tun).
Včerejší růst zlata přitom přímo souvisel se slabostí amerického dolaru.
Dolarový index ztratil 0,63 %.
Výsledkem obchodování v New Yorku byl růst zlata o 0,62 %. Tento včerejší přírůstek se téměř přesně rovnal procentuálnímu poklesu amerického dolaru, což naznačovalo, že ani býčí, ani medvědí frakce nedokázaly změnit směr ceny.
Minulý týden Fed oznámil, že letos v březnu začne s normalizací úrokových sazeb. Analytici mají různé prognózy ohledně toho, kolik zvýšení sazeb Fed letos provede. Je však velmi pravděpodobné, že zvýšení sazeb by mohlo být větší, než se očekávalo.
Účastníci trhu se také obávají inflace, protože páteční zpráva ukazuje, že index PCE (preferovaný index inflace používaný Federálním rezervním systémem) vzrostl na 40leté maximum, stejně jako index spotřebitelských cen v minulém měsíci. Aktuálně index PCE, který nezahrnuje náklady na potraviny a energie, vzrostl o 5,8 %, což je téměř třikrát více, než je 2% inflační cíl Fedu.
Vzhledem k tomu, že inflační tlaky mohly mít silný dopad na americký dolar a zlato, páteční minima by mohla být koncem poslední korekce.