Zvýšená produkce nemusí nutně vést ke snížení cen ropy, protože vysoké ceny jsou známkou ekonomické a měnové nerovnováhy, nikoliv pouze důsledkem rozhodnutí OPEC o snížení produkce. Její postupné zvyšování pomáhá, ale problém zcela neřeší.
Problémy na trhu s ropou navíc pramení z dlouholeté masivní špatné alokace kapitálu a nedostatečných investic do energetiky, které byly podpořeny extrémně uvolněnou měnovou politikou vlád, jež z ideologických důvodů penalizovala kapitálové výdaje na fosilní paliva.
Masivní injekce likvidity měly také vedlejší účinek, takže energetický sektor přešel z podhodnoceného konsensu na masivní nadváhu, což růst cen ještě prohloubilo.
Kotace ropy tak během roku vzrostly o 60 %, přestože nabídka roste spolu s poptávkou.
JP Morgan uvedla, že v letech 2021–2030 činí potřebné kapitálové výdaje k uspokojení poptávky 600 mld. USD.
Vážný dopad na ceny měly také politické zásahy. Hrozby zákazu domácího rozvoje energetických zdrojů ve Spojených státech a zákaz investic do fosilních paliv v některých evropských zemích vedly ke zvýšení cen. Tyto hrozby nevycházejí z důkladných technických analýz a plnohodnotných chybných výpočtů nabídky a poptávky, ale z politických programů.
Mělo by se také vědět, že OPEC nebude mít z vysokých cen ropy prospěch, protože nabídka této organizace a zemí mimo OPEC rostla spolu s poptávkou. Skupina rovněž snížila odhad celosvětové poptávky po ropě v roce 2021 na 96,4 mil. barelů denně.
Hlavními hybnými silami jsou s největší pravděpodobností Rusko a Spojené státy, protože bez nich by ceny produkce prudce vzrostly, ať už by členové OPEC dělali cokoli.
Kotace ropy budou klesat s novými technologiemi, investicemi a diverzifikací, nikoliv s planými politickými hrozbami.