Euro ve čtvrtek nerostlo, přestože k tomu mělo předpoklady. Podobně se po krátkém růstu cen vrátil tlak na libru.
Jedním z důvodů byly údaje o míře nezaměstnanosti v Německu, která místo poklesu zůstala beze změny. Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že zůstala na úrovni 5,5 %, místo aby klesla na 5,4 %. Dobrou zprávou však je, že počet nezaměstnaných se v září snížil o 30 000, což naznačuje, že trh práce se nadále aktivně zotavuje.
Pokud jde o eurozónu, celková míra nezaměstnanosti v srpnu mírně poklesla. Podle Eurostatu se snížila na 7,5 %, což je v souladu s prognózami ekonomů. Počet nezaměstnaných se snížil o 261 000 na 12,162 mil., ve srovnání s loňským rokem však poklesl o 1,861 mil.
Ve Francii údajně vzrostl index spotřebitelských cen na nejvyšší úroveň za téměř tři roky. V září vyskočil na 2,1 % ze srpnových 1,9 %. Inflace harmonizovaná s EU se rovněž zvýšila na 2,7 % v důsledku růstu cen služeb a energetických zdrojů.
Z podobných důvodů vzrostla inflace také v Itálii. Index spotřebitelských cen tak v září vzrostl o 2,6 % meziročně, poté co v srpnu vzrostl o 2,0 %. Na meziměsíční bázi však vzrostl o 0,1 %. Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní kategorie produktů, se rovněž zvýšila na 1,1 %, což centrální bance ponechává dostatečný manévrovací prostor v případě potřeby.
Pokud jde o Itálii, premiér Mario Draghi nedávno uvedl, že současná fiskální pravidla EU považuje za "zastaralá", takže předpokládá, že rozpočtový schodek v blízké budoucnosti překročí strop. Draghi představil plány prvního ročního rozpočtu a z nich jasně vyplývá, že mnoho úředníků očekává snížení deficitu na 2,1 % do roku 2024. Do té doby však italská vláda plánuje i nadále překračovat 3% hranici, kterou EU používala jako varování před koronavirovou krizí.
Vrátíme-li se k Německu, index spotřebitelských cen v září zrychlil na nejvyšší úroveň za téměř 30 let. Vyskočil na 4,1 % kvůli nedostatku mnoha druhů zboží, což značně znepokojilo centrální banku. Inflace harmonizovaná s EU činila 4,1 %.
Tento současný prudký nárůst inflace v mnoha evropských zemích Evropská centrální banka jen tak nepřehlédne a v prosincové debatě na ni bude vyvíjet větší tlak. Koneckonců její členové ji zohledňují při rozhodování o stimulačních opatřeních, jako je program nákupu dluhopisů.
Začátkem tohoto týdne však šéfka ECB Christine Lagardeová uvedla, že probíhajícího oživení a s ním spojeného růstu inflace bychom se zatím neměli obávat, protože některé faktory, které ho vyvolaly, začátkem příštího roku zmizí. Nedávný nárůst cen energií i přetrvávající problémy v dodavatelském řetězci však budou celkový index nadále silně zatěžovat.
Pokud jde o Spojené státy, ministerstvo práce oznámilo, že prvotní počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti rostl již třetí týden po sobě, a to na 362 000. To ekonomy překvapilo, protože očekávali pokles na 335 000. Nicméně míra je přijatelná, protože v blízké budoucnosti se ukazatel opět sníží, až se aktivita obnoví.
Další důležitou zprávou byly údaje o HDP za druhé čtvrtletí, který vzrostl o 6,7 % z dříve uváděného skoku o 6,6 %. Tento revidovaný růst odráží mírné zrychlení oproti prudkému nárůstu o 6,3 %, který byl zaznamenán v prvním čtvrtletí. K revizi ukazatele vedl aktivnější růst spotřebitelských výdajů, oživení vývozu a zvýšení investic.
Dobré zprávy se bohužel nemohou přenést na podnikatelskou aktivitu, neboť chicagský podnikatelský barometr v září údajně klesl na 64,7 b. Hodnota nad 50 bodů však stále naznačuje růst, i když ne tak silný jako v předchozích měsících.
Pokud jde o EUR/USD, v současné době hodně záleží na úrovni 1,1571, protože pokles pod ni bude mít za následek další pokles k 1,1540 a 1,1510. Pokud se však býčím obchodníkům podaří pár dotlačit na 1,1605, cena vyskočí na 1,1645 a 1,1670.