Světová jednička mezi kryptoměnami zahájila novou korekci, která byla z našeho pohledu logická a měla být silnější než ty předchozí. Problém bitcoinu momentálně spočívá v tom, že se jeho fundamentální pozadí dramaticky zhoršilo. Pokud byli účastníci trhu v lednu a únoru připraveni vnášet na krypto burzy peníze, aby si mohli koupit jakékoli množství mincí prostě proto, že to dělá Elon Musk nebo Tesla, teď mnozí investoři věří, že bitcoin je příliš drahý. Jak jsme už řekli, cena žádného aktiva nemůže růst napořád. A aktivum jako bitcoin se může kdykoli propadnout o 80–90 procent. Proč ho tedy kupovat za 55 000–60 000 USD, když se dá počkat a při dalším poklesu ho koupit mnohem levněji?
Toto by mohla být logika velkých investorů a institucí. Minulý týden navíc vyšla zpráva, že těžaři v aktuálním cyklu už nevěří v další růst bitcoinu a jsou připraveni se svých zásob zbavovat. Jak jsme řekli, prodej/nákup relativně malého množství mincí (až 10 000) může vyvolat změnu kurzu o 1 %. Pokud tedy budou všichni těžaři s prodejem bitcoinu spěchat, může se kurz vážně propadnout. Pokles bitcoinu navíc na trhu vyvolá řetězovou reakci a "domino efekt". Drobní obchodníci a investoři se určitě začnou okamžitě zbavovat svých zásob v obavě ze ztráty zisku. Propad zvládnou jen instituce a velcí investoři, kteří si mohou dovolit nechat si bitcoiny v portfoliích mnoho let.
Mezitím chtějí indické úřady úplně zakázat těžbu, skladování, převod a obchodování digitálních měn. Podle agentury Reuters už vytvářejí návrh zákona, který by všechny výše uvedené transakce s bitcoiny nebo jejich konkurenty kriminalizoval. Pokud bude zákon schválen (a o tom není pochyb), pak všichni vlastníci kryptoměn dostanou zhruba 6 měsíců na likvidaci svých aktiv. Indie tak může být první zemí s velkou ekonomikou, která oběh a skladování kryptoměn úplně zakáže. Mnoho odborníků ale už uvedlo, že to samotné majitele kryptoměn neovlivní, protože část kódu lze uložit kamkoli jinam, a jak bude indická vláda sledovat pohyb bitcoinů a vykládat převody "digitálních peněz" na zahraničních účtech, není jasné. Hlavní věc je, že některé země pomalu začínají bitcoinům vyhlašovat válku.
Guvernér norské centrální banky Oystein Olsen zároveň uvedl, že bitcoiny jsou "příliš nestabilní a drahé", a vyzval obyvatele Norska, aby je nepoužívali jako prostředek úspor a plateb. Olsen nevěří, že digitální peníze vytlačí fiat peníze, které řídí centrální banky. "Hlavním úkolem centrální banky a její měny je zajistit stabilitu peněz a systému. A bitcoin tyto funkce neplní," uvedl Olsen v rozhovoru s agenturou Bloomberg. Guvernér také nevěří, že bitcoin ohrozí centrální banky.