Podle prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové by si Evropská centrální banka měla položit otázku: je struktura dluhopisového trhu při nákupu aktiv odpovídající s ohledem na klimatická rizika?
Mluvila o tom, zda investoři správně hodnotí dluhopisy vydané společnostmi, které jsou škodlivé pro životní prostředí.
Jelikož Evropská unie trvá na agresivním akčním plánu k zajištění klimatické neutrality kontinentu do poloviny století, mohla by tato aktiva klesnout, což by představovalo riziko pro rozvahu centrální banky.
ECB v současné době hodnotí své politiky a zkoumá otázky od měření inflace po změnu klimatu.
Po celá léta byla ECB kritizována za její pobídky směřující k podpoře tzv. hnědého průmyslu, protože tyto společnosti vydávají podnikové dluhopisy ve velkých objemech a ECB trvá na tom, že její nákupní programy by neměly být diskriminační vůči určitým průmyslovým odvětvím.
Během trvání administrativy Ch. Lagardeové, která nastoupila do funkce v listopadu loňského roku, si mnozí všimli, jak se měnová politika postupně posunula směrem k čistému životnímu prostředí.
Lagardeová ve svém online projevu minulou středu řekla: "Měla by být neutralita trhu de facto principem, který řídí naše portfolio měnové politiky? Neodsuzuji skutečnost, že by již neměla být, ale ospravedlňuje tuto otázku a přesně to uděláme v rámci revize naší strategie."
Její komentáře odrážejí připomínky členky výkonné rady Isabelle Schnabelové. V nedávném projevu uvedla, že "při tržních selháních nemusí být tržní neutralita vhodným měřítkem pro centrální banku, pokud trh sám nedosahuje efektivních výsledků."
Navzdory skutečnosti, že mnozí souhlasí s tím, že mohou a měli by přispět k boji proti změnám klimatu, někteří, včetně Schnabelové, označili za problém nedostatek společných definic toho, co představuje udržitelné finance, což omezuje schopnost ECB implementovat zelenější politiku. Jiní, například člen správní rady Jens Weidmann, tvrdili, že centrální banka by neměla vytvářet úsilí o změnu klimatu, ale spíše roli vlád.
Evropská centrální banka by měla přezkoumat svou měnovou analýzu, případně zahrnutím ukazatelů, jako jsou aktiva finančních společností a růst nominálního HDP, uvedl ve středu guvernér Bank of France Francois Villeroy de Gallo.
Měnová analýza hraje v současné době druhé místo v hospodářské analýze v rámci rozhodnutí Rady guvernérů ECB, což vede některé k otázce, zda by od ní nemělo být upuštěno.
Francois Villebois de Gallo uvedl, že by místo toho mohl být rozšířen v rámci strategického přezkumu ECB.
"Musíme přehodnotit současnou měnovou analýzu – zejména s ohledem na obavy o finanční stabilitu," řekl Francois Villeroy de Gallo na online konferenci. "Mezi ukazateli finančního sektoru by se ECB mohla blíže podívat na aktiva finančních institucí, včetně nebankovních."
ECB by mohla zvážit i další ekonomické ukazatele, například růst nominálního hrubého domácího produktu, které se často používají k měření udržitelnosti dluhu soukromého i veřejného sektoru. Lze také vzít v úvahu rozdělení zaměstnání a příjmů.
Pokud jde o současnou měnovou politiku, Villeroy uvedl, že je přijatelná, ale dodal, že ECB je připravena "v případě potřeby přijmout další opatření."