Epidemiologická krize se stává hospodářskou. Globální ekonomika ztrácí kvůli karantény sílu. Počet případů se denně zvyšuje a Spojené státy jsou z hlediska počtu infikovaných již na třetím místě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) hrozí, že se USA stane dalším významným epicentrem infekce.
Během pouhých 15 březnových dní klesl americký akciový trh o 20 %. Pokles akciových indexů z posledních maxim navíc přesáhl 30 %. Úvěrové trhy vzrostly a úvěrové rozpětí (mezi státními pokladnami a nezdravými dluhopisy) vyskočilo na úrovně z roku 2008.
Index Dow Jones
Během krize v roce 2008, stejně jako během Velké hospodářské krize, klesl akciový trh o 50 %, úvěrové trhy se zmrazily, nezaměstnanost stoupla nad 10 % a HDP kleslo o 10 % ročně; a to vše doprovázela řada bankrotů. Během předchozích krizí to vše však mělo trvání po dobu tří let, ne tři týdnů, jak je tomu nyní.
Dokonce i finanční společnosti, jako jsou Goldman Sachs, Morgan Stanley a JP Morgan, zveřejňují neuspokojivé prognózy. Americké HDP se může v prvním čtvrtletí meziročně snížit o 6 %. Druhé čtvrtletí bude ještě více ohromující, ekonomika riskuje ztrátu až 30 %. Ministr financí Steven Mnuchin proto varoval, že nezaměstnanost ve Spojených státech by mohla vystoupat o 20 % nebo více, což je dvakrát tolik, než během vrcholu krize v roce 2008. To znamená, že každá složka souhrnné poptávky je v současné době ve stavu bezprecedentního poklesu.
HDP USA
Někteří odborníci, kteří nepocítili novou krizi v plné síle, předpovídali optimistické hospodářské oživení ve tvaru písmene "V". Jednalo by se o prudký pokles s rychlým zotavením pouze v rámci čtvrtletí. Nyní je však všem jasné, že se to nestane a že není potřeba žádných superschopností. Koronavirová krize je něco úplně nového a na ni se nevztahuje ani forma oživení ve tvaru písmene "V", ani "U", ba dokonce ani "L". Nikdo neví, co se stane. Zatím vidíme písmeno "I" - kolaps finančních trhů a reálné ekonomiky.
Dokonce ani během Velké hospodářské krize a druhé světové války nedošlo k takovému hospodářskému poklesu, k jakému v současnosti dochází v Číně, Americe a Evropě. Současná krize bude s největší pravděpodobností rozšířenější než ta v letech 2008–2009, ale krátkodobější. To umožní, aby se ekonomika do konce tohoto roku vrátila k růstu. Trhy se začnou zotavovat, jakmile uvidí světlo na konci tunelu. Je ještě příliš brzy na to pomýšlet, ale člověk si to může alespoň představovat. Je samozřejmé, že k realizaci takového scénáře je třeba splnit řadu podmínek.
Současně budou muset nejvíce postižené regiony zavést v rámci boji proti koronaviru rozsáhlá opatření: testování, sledování infikovaných, léčba, karanténa atd. Centrální banky by měly nadále bojovat s krizí jakýmikoliv nekonvenčními metodami: nulové nebo záporné sazby, kvantitativní uvolňování, nákup soukromých aktiv za účelem pomoci různým společnostem.
Dalším důležitým bodem je, že vláda musí zahájit silnou fiskální stimulaci, mimo jiné včetně používání peněz, tj. přímých rozpočtových převodů domácnostem. Soudě podle současného rozsahu hospodářského šoku budou muset rozvinuté země rozšířit rozpočtový schodek ze 2–3 % HDP na 10 % HDP nebo dokonce více. Pouze centrální vláda má však v rukou rovnováhu nezbytnou k tomu, aby zabránila kolapsu soukromého sektoru.
Co teď můžeme pozorovat? Úřady ve vyspělých zemích dělají příliš málo na to, aby zabránily pandemii. Možná je tedy jen potřeba vyčkat, protože úřady zatím nevěří, že se jedná o plnohodnotnou krizi, a očekávají, že se vše vyřeší samo. To znamená, že riziko nové Velké hospodářské krize se každým dnem zvyšuje.
Pandemie musí být zastavena, a pokud se to nepodaří, globální ekonomika a trhy budou i nadále volně klesat. I když bude koronavirus pod kontrolou, není jasné, zdali se ekonomický růst do konce letošního roku obnoví tak, jak bychom si přáli.
Je možné, že do té doby se během nové virové sezóny objeví nové mutace viru. Léčebné prostředky, na které lidstvo spoléhá a které testuje, nemusí být účinné.